EUR 24,150 || 
JPY 12,985 || 
USD 20,823 || Po středečním íránském útoku na mezinárodní letiště v Kuvajtu bylo do nemocnic převezeno 63 lidí, píše agentura AFP s odvoláním na ministerstvo zdravotnictví. Už dříve média informovala o nejméně jednom mrtvém po tomto úderu.
--=0=--
---===---Čas načtení: 2021-02-23 13:03:59
Jak je to s 250tisícovým příplatkem nemocnicím za pacienta zemřelého na COVID-19
Mezi lidmi se v poslední době šíří lež, že nemocnice nadsazují počty nemocných na COVID-19, protože za každého zemřelého vykázaného jako úmrtí na COVID-19 dostávají bonus ve výši 250 tisíc Kč. V krátké době jsem ji slyšel od několika lidí. Jako bývalého vyjednavače České lékařské mory o cenách zdravotní péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění, který má v rodině několik zdravotníků, mě tyto lži strašně naštvaly. Proto jsem se rozhodl i pro laiky pochopitelným způsobem popsat, jak je to s platbami za covidové pacienty. Podle platných vyhlášek ministerstva zdravotnictví, které stanoví způsob a výši úhrad zdravotní péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění, neexistuje žádná platba za úmrtí pacienta. Ani nikdy neexistovala. Motivovala by totiž nemocnice nikoli k léčení pacientů, ale k jejich ponechávání smrti. Systém úhrad je paskvil Před 15 lety byl k proplácení péče poskytované pacientům v nemocnicích zaveden systém úhrady metodou skupin podobných diagnóz (DRG – z anglického „Diagnostic Related Group), který byl vyvinut v USA. Nikoli však jako úhradová metoda, ale jako nástroj, s jehož pomocí mají orgány veřejné správy sledovat, zda v některých nemocnicích nedochází ke zvýšenému počtu komplikací typu nozokomiálních nákaz, které signalizují problémy například s hygienou nebo špatnými léčebnými či ošetřovatelskými postupy. DRG dělí všechny nemoci a traumatické stavy do skupin, v níž jsou „podobné“ diagnózy. Jestliže se v některé nemocnici více než v jiné vyskytuje zlatý stafylokok u pacientů, jimž byla provedena náhrada kolenního kloubu či náhrada kyčelního kloubu, je to typickým příznakem špatné hygienické situace na operačních sálech. Proleženiny u pacientů uvedených do umělého spánku – ať již po vícečetných zlomeninách nebo při zánětu plic – signalizují, že v nemocnici je nedostatek ošetřovatelského personálu. Všechny tyto případy mají být příčinou zásahu státní moci s cílem sjednat nápravu. Aby se o tom inspekční orgány dozvěděly, k tomu byl stvořen systém DRG. V ČR však byl tento systém zaveden jako metoda úhrady zdravotní péče. K čemuž je naprosto nevhodný. Nemocnicím řadu let zdravotní pojišťovny platily nikoli za každý provedený zákrok, který by měl ve vyhlášce vyčíslenu cenu, ale za „něco“ ze skupiny příbuzných diagnóz. Je to naprostý paskvil, který ignoruje medicínskou i ekonomickou realitu. Průběh léčení každého pacienta je trochu jiný i v případě stejné diagnózy. Ale tento paskvil byl zaveden, protože někdo z nemocnic a ze zdravotních pojišťoven na to dostal výzkumný grant spolufinancovaný z peněz EU. A pak „se“ to muselo pět let používat, aby ti, co dotaci z EU vzali, ji nemuseli vracet. Kvůli nevracení desítek milionů korun vznikly v nemocnicích škody za desítky miliard. Kromě vyhlášky, která stanoví „cenu“ péče o jednoho pacienta podle skupin „příbuzných“ diagnóz, vydává ministerstvo zdravotnictví i vyhlášku, kterou limituje množství péče, kterou smí pojišťovny nemocnicím zaplatit. V ní je pomocí složitých vzorců stanoveno, kolik peněz celkově může nemocnice za rok dostat. Vzorec je složen z dílčích „podvzorců“, které omezují platby za léky podané pacientům i spotřební materiál od kloubních náhrad až po roušky a ochranné oděvy zdravotníků a prostěradla, na nichž leží pacient. Hra se skořápkami Vyhláška je psána tak, že v lepším případě nemocnicím umožňuje léčením pacientů získat o ministerstvem fixně stanovené procento více peněz než v minulém roce, pokud „odléčí“ a vykáže „přibližně podobné“ množství péče „oceněné“ metodou DRG. Bývá stanoven koridor, který vláda po nemocnicích žádá. Například můžete dostat až 102 procent loňských peněz, pokud vykážete 97 až 102 procent loňské péče. Péči, kterou nemocnice pacientům poskytne nad limit například „102 procent“ minulého roku, nedostane zaplacenou vůbec, nebo jen částečně. Krácení „nadlimitní“ péče je stanoveno ve vyhláškách například na 75 procent. Pokud nemocnice péče poskytne méně, než je spodní limit koridoru, jsou jí peníze kráceny o procento, kterým dolní limit nesplnila. Tím, že je stanoven vždy nejen celkový limit peněz na rok, ale i dílčí limity na léky, na spotřební zdravotní materiál, financování nemocnic, připomíná systém ze všeho nejvíce hazardní hru skořápky. Pojišťovny jsou ty, které točí skořápkami „s“ a „bez kuličky“ a rozhodují o tom, jakým způsobem okradou nemocnice pomocí srážek a penalizací. Zabránit v okrádání nemocnic a zdravotníků by mohlo ministerstvo, kdyby dokázalo napsat úhradovou vyhlášku tak, aby měla co nejméně „ale“. Jenže návrh vyhlášky píšou lidé, kteří jsou s managementy pojišťoven „jedna ruka“. První případy výskytu COVID-19 byly v ČR evidovány v listopadu 2019, tedy před rokem a půl. Za celou tu dobu nedokázalo ministerstvo zdravotnictví novelizovat vyhlášku od DRG tak, aby do ní zařadilo novou diagnózu COVID-19. Dodnes je tato choroba vykazována k proplacení jako jedna ze skupiny infekčních zánětů plic. Cena za tuto skupinu diagnóz byla stanovena před 15 lety jako jakýsi průměr nákladů na ošetřování pacientů se záněty plic způsobených různými bakteriemi a viry. Vyhubení každého původce zánětu plic trvá různě dlouho a je třeba k němu použít různé léky a vybavení. A logicky tedy stojí jiné peníze. Podle paskvilního DRG se však platí jakýmsi průměrem. Autoři průměru počítaného před lety neměli o nějakém covidu ani ponětí, takže výše úhrady za péči o pacienta ze skupiny infekční zánět plic nekalkuluje s tolika jednorázovými ochrannými obleky, rouškami, rukavicemi a dalším spotřebním zdravotním materiálem, který musí lékaři a zdravotní sestry používat při ošetřování covidových pacientů. Po vypuknutí pandemie COVID-19 byl na mnoha nemocničních odděleních, například na ortopediích, omezen původní provoz. Částečně proto, aby jejich kapacity mohly být použity pro léčení covidových pacientů. Z části též z bezpečnostních důvodů. Plánované zákroky, například operace kloubních náhrad, byly odloženy, aby pacient nebyl vystaven riziku nakažení koronavirem. Operace akutních pacientů se záněty slepých střev nebo po autonehodách samozřejmě probíhají dál. U nich by odklad výkonu znamenal větší bezprostřední ohrožení života než riziko, že v nemocnici dostanou COVID-19. Jak vznikla fáma o covidových bonusech Po obšírném úvodu, který po nutném zjednodušení umožňuje aspoň trochu pochopit složitosti systému úhrad zdravotní péče, se dostávám k tomu, jak zřejmě vznikla fáma o covidových bonusech. Ministerstvo v novele úhradové vyhlášky na loňský rok umožnilo nemocnicím u pacientů s COVID-19 bez penalizační srážky překročit limity výdajů na léky a spotřební zdravotnický materiál, které jsou u skupiny „infekční záněty plic“, podle nichž jsou vykazování k úhradě pacienti s covidem, neadekvátně nízké. I po této úpravě však zůstal zachován celkový roční limit péče, kterou nemocnice dostane zaplaceno. Včetně koridoru na množství poskytnuté a z pojišťoven proplácené zdravotní péče. Nemocnice ani lékaři a zdravotní sestry se tedy na pacientech postižených COVID-19 rozhodně neobohacují a nemají tudíž ekonomický důvod nadsazovat počty koronavirových pacientů. Ve skutečnosti je covidových pacientů v nemocnicích více, než uvádějí oficiální statistiky. Podle systému DRG je nemocnici placeno u pacienta s COVID-19 vykázaného jako pacient s infekčním zánětem plic 20 dní léčení na jednotce intenzivní péče. Nic navíc. Řada pacientů, kteří prodělali COVID-19, je papírově 21. den pobytu na JIP považována za neinfekčního. Nadále jim však musí být poskytována náročná a drahá zdravotní péče. Propuštění pacienta závislého na přístrojové podpoře dýchání z nemocnice do domácího ošetřování jen proto, že za něj již pojišťovna neplatí, by trestní soud kvalifikoval minimálně jako trestný čin zabití nebo neposkytnutí pomoci s následkem smrti. Doufám, že jsem tento složitý problém vysvětlil aspoň trochu srozumitelně. Všem, kteří by i po přečtení tohoto článku chtěli i nadále šířit lži o tom, jak se nemocnice, lékaři a zdravotní sestry „pakují“ na covidových pacientech, doporučuji, aby si vyjednali měsíční dobrovolnickou stáž v nejbližší nemocnici. Kdokoli může jít pomáhat se stlaním postelí nebo překládání pacientů v bezvědomí, aby u nich nevznikly proleženiny. Zvláštní kvalifikace není třeba ani k poskytování hygienické pomoci pacientům v umělém spánku. V nemocnicích je spousta těžké práce a lékaři i sestry uvítají každého dobrovolníka, který jim s ní v této těžké době přijde pomoci. Vůbec jim nebude vadit, že dotyčný „na COVID nevěří“ a považuje pandemii za „spiknutí“. Při takové stáži se může snadno přesvědčit, že v nemocnicích ošetřujících pacienty s koronavirem si bankovkami matrace rozhodně nevycpávají. {loadmodule mod_tags_similar,Související}
Čas načtení: 2020-09-01 12:49:24
Z historie koronaviru: Problém chřipkové mlhy
Výbuch epidemie covid-19 v Číně je provázen otazníky. Zatím víme, že první viditelné případy nastaly v čínské aglomeraci Wu-chan. Ale nevíme, kde se vyskytl nový koronavirus historicky poprvé. Koronavirus přišel v nejméně vhodnou dobu roku 2019: 1) Nástup koronaviru byl zamlžen nástupem sezónní chřipky. 2) Nemoc covid-19 se začala šířit v době, kdy se zhruba půl miliardy lidí v Číně vydává na novoroční svátky domů za rodinou. 3) Nechtěný počáteční zmatek způsobil i třetí faktor – příběh hojně navštěvované wuchanské tržnice s prodejem mrtvých i živých zvířat. Ideální místo pro přenos typu zvíře – člověk. Jenže je vysoce pravděpodobné, že covid-19 byl tehdy již v čínské populaci rozšířen, ale nedosáhl publicity, protože nedošlo k epidemii. Byl skryt za mlhou chřipkových příznaků v době začínající sezónní chřipky. Jisté je, že velká koncentrace osob na tržnici v ohromném městě, kde žije (i s předměstími) více lidí než v celé České republice, působila jako velmi výživné kultivační prostředí pro přenos koronaviru. Přichází chřipka V době, kdy se lidstvu představil koronavirus, se nejen v Asii, objevila sezónní chřipka. Například 8. ledna 2020, krátce poté, co Čína zveřejnila informaci, že se mezi pacienty začal objevovat nový virus, v Hongkongu člen tamní vlády, který měl na starosti výživu a zdraví obyvatelstva, ve vládní tiskové informaci uvedl, že dochází k nárůstu chřipky, „což signalizuje, že Hongkong brzy vstoupí do zimní chřipkové sezóny.“ Vzhledem k tomu, že chřipková sezóna obvykle trvá několik měsíců, apeloval dr. Chui Tak-yi na ty, kteří se dosud nenechali očkovat, aby tak učinili okamžitě, protože chřipka může u vysoce rizikových jedinců, a dokonce zdravých osob způsobit vážné choroby. Chui Tak-yi uvedl: „Zimní chřipková sezóna v řadě turistických destinací již začala. Ti, kteří plánují cestovat během novoročních svátků, by měli dodržovat přísnou osobní hygienu a být očkováni. Pokud trpíte horečkou nebo jinými příznaky, po návratu do Hongkongu se neprodleně poraďte s lékařem. Informujte lékaře o své nedávné cestovatelské historii a používejte chirurgickou masku, která pomůže zabránit šíření nemoci.“ V té době již začalo vedení Hongkongu provádět první opatření proti nebezpečí zanesení nové infekce z Číny do Hongkongu. Tamní úřady oficiálně oznámily, že v reakci na případy zápalu plic ve Wu-chanu 4. ledna 2020 aktivují preventivní opatření, včetně přípravy prostor k přijetí infikovaných nemocných, kteří přicestují z tohoto města. Kromě toho byla již několik měsíců v běhu příprava na chřipkovou sezónu. Obecně v Asii se v té době koronavirus mohl skrýt za chřipkou. Příznaky byly na první pohled podobné. Proto jistě unikla řada infekcí koronavirem pozornosti zdravotníků. Pokud se člověk léčil na nějakou virózu nebo chřipku, a přežil nemoc bez velkých komplikací, zvláště ve venkovských oblastech, mávli lékaři rukou. Zjišťování, jakým typem chřipky se člověk nakazil, byla již nadstavba. Obavy v Hongkongu Ale nadstavbou nebyly laboratorní testy v Hongkongu, kde je prakticky největší koncentrace obyvatel v městské oblasti na kilometr čtvereční nejen v Asii, ale ve světě. Lékaři zde potřebovali podchytit všechny případy co nejpečlivěji. O opatřeních detailně informovala profesorka Sophie Chanové legislativní radu Hongkongu 8. ledna. Uvedla, že vláda vybízí veřejnost, aby se co nejdříve očkovala proti sezónní chřipce. Úřady se na její epidemii začaly připravovat již v červenci 2009, nemocnice předem dostaly zhruba 730 milionů dolarů na včasnou přípravu pracovníků v první linii. Nově bylo v letech 2019–2020 otevřeno 506 nových lůžek a dalších 900 dočasných lůžek bylo připraveno pro zimní epidemii. Lékařům byla nabídnuta vyšší mzdu během zimního nárůstu nemocí. Od prosince 2019 byl nábor zdravotníků rozšířen také na pracovníky RTG, fyzioterapeuty, zdravotnické laboratoře atp. Sophie Chanová dále informovala, že ve veřejných nemocnicích jsou uplatňována přísnější opatření ke kontrole infekcí, včetně omezení týkajících se návštěv (návštěvníci si museli před návštěvou pacienta obléknout chirurgické masky a umýt si ruce). Dodala, že pokud jde o osobní ochranné prostředky, jako jsou chirurgické masky a masky N95, má Hong Kong dostatečné zásoby na tři měsíce a úřady budou udržovat úzké vztahy s dodavateli, aby zajistily udržitelné dodávky ochranných prostředků. Jejich zásoba byla vypočtena s ohledem na pandemii prasečí chřipky v roce 2009. Problémem bylo, že v té době kašlaly a měly horečku statisíce lidí. Například profesor Benjamin Cowling, vedoucí oddělení epidemiologie a biostatistiky na School of Public Health University of Hong Kong upozornil, že pro odhalení podezřelých případů existují v Číně praktické potíže: „Ve Wu-chanu a blízkém okolí je v současné době vrchol chřipkové sezóny a v důsledku infekce virem chřipky budou mít horečku desítky tisíc lidí, kteří toto město nedávno navštívili.“ Profesor připomněl, že vzhledem k tomu, že se u většiny případů pravděpodobně ukázalo, že s novým virem nesouvisejí, by bylo praktičtější, kdyby vláda zveřejnila pouze potvrzené případy, aby vyhnula zbytečné panice veřejnosti. Chřipka přitom byla obecným strašákem i bez koronaviru, například v USA se za zimní sezónu 2019–2020 podle tamních kvalifikovaných odhadů objevilo 13 milionů případů spojených s úmrtím deseti tisíc lidí. Hongkong vydal 16. ledna 2020 další informaci, ve které například uvedl upozornění od profesorky Sophie Chan: „Během lunárního nového roku – jarních svátků je očekáván (v Hongkongu) velký počet příchozích a odchozích návštěvníků. Navíc jsme nyní v chřipkové sezóně. To zvyšuje riziko importu a šíření nemoci v komunitě.“ Na svých webových stránkách vláda Hongkongu o den později uvedla, že se chřipková aktivita v mírném pásmu severní polokoule zvyšuje. Zimní sezóna chřipky probíhala ve Spojených státech amerických, Kanadě, Evropě, Velké Británii, Japonsku, pevninské Číně, Macau a Tchaj-wanu. Přitom ani očkování nemuselo být zárukou, že se člověk chřipce vyhne. Hlavní kmen chřipky začátkem roku 2020 v USA neodpovídal typu, proti kterému byla vyvinuta vakcína pro očkování. Šlo o blízký kmen, ale není úplně stejný. Chřipkový leden Na začátku roku 2020 vyvolával chřipku v USA vir ze skupiny typu B. To je nezvyklé, protože viry tohoto typu chřipky se objevují spíše až později v průběhu sezóny. V USA již do poloviny ledna 2020 zemřelo kvůli chřipce 32 dětí. V polovině ledna 2020 Velká Británie a Lotyšsko hlásila střední aktivitu, Izrael vysokou. U mnoha infikovaných v Číně, včetně lékařů, přešly během několika dní příznaky chřipky do těžké pneumonie. Zpočátku se tyto případy mohly „schovat“ za chřipku. Ale servítky si nebrala ani klasická chřipka. V Hongkongu se 24. dubna ve dvou nemocnicích léčilo několik velmi těžkých případů chřipky, 81letá pacientka zemřela kvůli základnímu onemocnění, které se zhoršilo kvůli oslabení organismu chřipkou. A chřipka řádila i u nás. Prachatický deník 25. ledna napsal, že v jižních Čechách vypukla její epidemie: „Nemocnost v kraji v mezitýdenním srovnání vzrostla o 36,5 % na 1785 případů na sto tisíc obyvatel. Těžkému průběhu chřipky podlehlo na jihu Čech dítě ve věkové kategorii nula až pět roků.“ Pokud jde o koronavirus v Evropě, byl ještě klid. V Čechách vyšel článek Odborníci nevědí, jak pravděpodobný je přenos koronaviru do Evropy. Tehdejší hlavní hygienička ČR Eva Gottvaldová uvedla, že „není k dispozici dostatek dat o jeho šíření.“ Podle ní nebylo nutné vydávat doporučení, aby Češi do Číny necestovali. Z tohoto mlžného oparu se teprve zvedal hrozivý stín nového koronaviru.
Čas načtení: 2024-02-29 16:17:00
Lidé zneužívají urgentní příjem. Musíme mít pohotovosti ve všech nemocnicích, říká Válek
„To, že v nějakých nemocnicích jsou urgentní příjmy a nejsou pohotovosti, je zásadní chyba, proto chci, aby síť pohotovostí byla na stejné úrovni, jako síť urgentních příjmů,“ řekl v pořadu Co na to ministr na CNN Prima News šéf resortu zdravotnictví Vlastimil Válek. Zneužívány v nemocnicích podle něj jsou právě urgentní příjmy.
Čas načtení: 2024-02-29 17:14:55
Lidé zneužívají urgentní příjem. Musíme mít pohotovosti ve všech nemocnicích, říká Válek
„To, že v nějakých nemocnicích jsou urgentní příjmy a nejsou pohotovosti, je zásadní chyba, proto chci, aby síť pohotovostí byla na stejné úrovni, jako síť urgentních příjmů,“ řekl v pořadu Co na to ministr na CNN Prima News šéf resortu zdravotnictví Vlastimil Válek. Zneužívány v nemocnicích podle něj jsou právě urgentní příjmy.
Čas načtení: 2024-02-29 17:14:55
Lidé zneužívají urgentní příjem. Musíme mít pohotovosti ve všech nemocnicích, říká Válek
„To, že v nějakých nemocnicích jsou urgentní příjmy a nejsou pohotovosti, je zásadní chyba, proto chci, aby síť pohotovostí byla na stejné úrovni, jako síť urgentních příjmů,“ řekl v pořadu Co na to ministr na CNN Prima News šéf resortu zdravotnictví Vlastimil Válek. Zneužívány v nemocnicích podle něj jsou právě urgentní příjmy.
Čas načtení: 2024-03-08 08:54:24
Nová studie poukazuje na důkazy, že někteří pacienti s COVID-19 byli v nemocnicích usmrceni
První dny pandemie byly plné paniky a nepochopení nemoci a bohužel mnoho pacientů zemřelo zbytečně. Nová studie v Medical & Clinical Research však poukazuje na mrazivou možnost, že někteří pacienti mohli být ve skutečnosti zabiti. Studie s názvem Nadměrná úmrtnost… The post Nová studie poukazuje na důkazy, že někteří pacienti s COVID-19 byli v nemocnicích usmrceni first appeared on Akta X.
Čas načtení: 2024-03-21 09:00:00
Lékaři, kteří se vrátili z dobrovolnické práce v obléhaných nemocnicích v Gaze, chtějí americkým činitelům sdělit, že bez příměří nemá pomoc smysl"Byli jsme svědky otřesných zvěrstev v Gaze a zoufale si přejeme, aby se o tom lidé dozvěděli. Byl jsem svědkem nevybíravého zabíjení obrovského množství nevinných civilistů. Strávil jsem dva týdny v nepřetržitém provozu. Operoval jsem mnohem více žen než mužů. Ta představa, že se zaměřují na bojovníky Hamásu - viděl jsem nejstrašnější zranění u dětí. Strašlivé popáleniny, traumatické amputace u dětí."Delegace amerických a britských lékařů je ve Washingtonu, aby Bidenově administrativě sdělila, že izraelská armáda systematicky ničí zdravotnickou infrastrukturu v Gaze a cílem vyhnat Palestince z jejich domovů.Očekává se, že lékaři, kteří se nedávno vrátili z dobrovolnické práce v obléhaných nemocnicích v Gaze, se tento týden setkají s představiteli Bílého domu a vysokými členy Kongresu, aby je varovali, že přísliby zvýšené pomoci bombardovaným Palestincům jsou do značné míry bezvýznamné bez okamžitého příměří, které by umožnilo bezpečnou distribuci potravin a obnovení zdravotnických služeb. Profesor Nick Maynard, bývalý ředitel onkologického oddělení Oxfordské univerzity, který na začátku roku pracoval v nemocnici al-Aksá v centru Gazy, obvinil Izraelské obranné síly (IDF) z "děsivých zvěrstev"."IDF systematicky útočí na zdravotnická zařízení, zdravotnický personál a likvidují celý systém zdravotní péče," řekl.
Čas načtení: 2024-07-11 10:00:00
Izraelské zbraně přeplněné šrapnely způsobují dětem v Gaze devastující zranění, svědčí lékaři
Foto: Rentgen nohy patnáctiletého chlapce, jemuž tříštivá munice absolutně roztříštila kosti nohyChirurgové, kteří pracovali v Evropské nemocnicích a v nemocnicích al-Aksá v Gaze, popisují rozsáhlá zranění způsobená fragmentačními šrapnely, které jsou podle odborníků určeny k maximalizaci počtu obětí.Zahraniční chirurgové, kteří v posledních měsících pracovali na tomto území, uvedli, že izraelské zbraně určené k střílení velkého množství šrapnelů způsobují civilistům v Gaze strašlivá zranění a neúměrně zraňují děti.Lékaři sdělují, že mnoho úmrtí, amputací a zranění, která změnila život dětí, které ošetřovali, pochází z vystřelování raket a granátů - v oblastech přeplněných civilisty - naplněných dalším kovem určeným k roztříštění na drobné šrapnely.
Čas načtení: 2024-08-19 10:00:00
Řada nevládních organizací se snaží zabránit tomu, aby britská vláda nadále udělovala licence na vývoz zbraní do IzraeleSvědectví o mučení Palestinců, kteří nejsou ošetřováni v nemocnicích a nemohou uniknout neustálému bombardování, předložili právníci Nejvyššímu soudu v Londýně, aby zabránil vládě Spojeného království pokračovat v udělování licencí na vývoz zbraní britským společnostem prodávajícím zbraně do Izraele.Čtrnáct svědeckých výpovědí na více než 100 stranách pochází od palestinských a západních lékařů pracujících v nemocnicích v Gaze, stejně jako od řidičů sanitek, pracovníků civilní obrany a humanitárních pracovníků.
Čas načtení: 2024-08-23 10:00:00
Gaza: Třicet britských zdravotníků vyzývá Starmera k úplnému zastavení vývozu zbraní do Izraele
Třicet britských lékařů, zdravotních sester a zdravotnického personálu, kteří dobrovolně pracovali v Gaze, napsalo otevřený dopis britskému premiérovi Keiru Starmerovi, v němž vyzývají k úplnému zastavení prodeje zbraní Izraeli.„Požadujeme, aby vláda Spojeného království okamžitě jednala a ukončila pokračující izraelskou vojenskou eskalaci katastrofy v Gaze,“ uvádí se v dopise. „Spojené království musí zajistit, aby jeho politika vedla k příměří, a to zastavením vojenské podpory Izraeli a ukončením obchodu se zbraněmi s Izraelem. Jsme přesvědčeni, že naše vláda je k tomu povinna jak podle britského práva, tak podle mezinárodního humanitárního práva (MHP), a že je to morálně i právně správné.“Zdravotnický personál napsal, že během svého pobytu v Gaze zjistil, že všichni jsou nemocní, zranění nebo obojí - „až na okrajové výjimky“. „Při práci v Gaze jsme viděli u našich pacientů a našich palestinských zdravotnických kolegů rozšířenou podvýživu,“ uvedli. „Mnozí z nás v Gaze rychle zhubli, přestože jsme měli privilegovaný přístup k jídlu a brali jsme si s sebou vlastní doplňkovou výživnou stravu. Máme fotografické důkazy o život ohrožující podvýživě našich pacientů, od kojenců po seniory, o které jsme ochotni se s vámi podělit nebo jsme se o ně již podělili.“Prakticky každé dítě mladší pěti let, se kterým jsme se setkali, a to jak v nemocnici, tak mimo ni, mělo kašel a vodnatý průjem. V nemocnicích, v nichž jsme pracovali, byla rozšířená žloutenka a infekce hepatitidou typu A, zatímco míra chirurgických komplikací se blížila 100 %. V důsledku nemožných provozních podmínek v nemocnicích - včetně nedostatku zásob, vody a léků včetně antibiotik -, přeplněnosti a podvýživy pacientů bylo téměř jisté, že dojde k infekci chirurgických řezů. Byli jsme nuceni používat domácí zásoby včetně octa k antiseptickým účelům, nebo se obejít bez nich. Kvůli nedostatku léků proti bolesti, antibiotik a nemocničních lůžek vykazovali pacienti vysokou míru tlakových nekróz.Těhotné ženy rodily v nehygienických a přeplněných podmínkách, protože už prostě není nikde místo, které by nebylo nehygienické a přeplněné. Těmto ženám hrozí vážné riziko komplikací, špatného zdravotního stavu a úmrtí. Ti z nás, kteří pracovali s těhotnými ženami, pravidelně viděli mrtvé porody a úmrtí matek, kterým by se v každém fungujícím systému zdravotní péče dalo snadno zabránit. Míra infekce v řezu císařským řezem byla ohromující, a to často rodily ženy, které odcházely bez anestezie nebo léků proti bolesti. Jejich děti se rodily s podváhou, zatímco matky pravděpodobně nemohly kojit kvůli podvýživě. V celé Gaze není k dispozici pitná voda. Jen velmi málo dětí narozených v těchto podmínkách pravděpodobně přežije, a ty, které přežijí, budou mít trvale poškozené zdraví.
Čas načtení: 2024-10-17 14:01:00
Jde nám o to nenechat se okrást, říká Milan Kubek k protestům praktických lékařů
Podle prezidenta České lékařské komory Milana Kubka je nedůstojné, aby lékaři dostali příští rok přidáno jen o 1 400 korun. Odvolává se na loňskou dohodu mezi ministrem zdravotnictví, Všeobecnou zdravotní pojišťovnou, lékaři a odboráři. Nadále požaduje, aby se výplata lékaře za základní pracovní dobu pohybovala mezi 1,5násobkem až trojnásobek průměrné mzdy v Česku, aby rostly i platy a mzdy ostatních zaměstnanců v nemocnicích a aby došlo ke sjednocení odměňování ve všech typech nemocnic. „To jsou důvody, které v prosinci loňského roku přiměly lékařky a lékaře, aby nadále pokračovali v práci v nemocnicích včetně přesčasů za ne zrovna vyhovujících podmínek,“ říká v rozhovoru pro Deník.
Čas načtení: 2024-11-18 00:00:00
Blafy v nemocnicích ohrožují pacienty. Způsobují podvýživu a prodlužují léčbu
Nechutné a nekvalitní jídlo v nemocnicích může vést ke zhoršení kvality léčby. Až 40 procent pacientů v nemocnicích je ohroženo podvýživou, konstatuje ministerstvo zdravotnictví. To má za následek jejich pomalejší zotavování a prodlužuje až dvojnásobně pobyt v nemocnici.
Čas načtení: 2024-12-16 08:45:00
Fyzické útoky nebo nadávky. Tak se chovají někteří pacienti v nemocnicích. Třeba Fakultní nemocnice v Plzni zaznamenala oproti loňskému roku o 20 procent víc případů problematického chování. Zkušenost s agresivními pacienty mají zdravotníci také v nemocnicích v Ústeckém kraji.
Čas načtení: 2024-12-18 18:11:00
Liberecký - Pohotovosti v nemocnicích fungují i o svátcích. Pokryjí všechny oblasti kraje
Pohotovosti v nemocnicích fungují i o svátcích. Pokryjí všechny oblasti kraje Aktuality Kam vyrazit, když o svátcích zdraví zazlobí? V nemocnicích Libereckého kraje budou během prosincových dnů fungovat pohotovosti pro děti i dospělé
Čas načtení: 2025-02-24 09:11:00
Před třemi lety napadlo Rusko Ukrajinu. Do Česka přišly od té doby tisíce uprchlíků. Mezi nimi i řada doktorů a sestřiček, kteří teď pomáhají v nemocnicích. Podle dat Národního registru zdravotnických pracovníků pracuje ve zdravotnicích zařízeních víc než 2000 lidí z Ukrajiny. Desítky jich jsou také v nemocnicích Ústeckého kraje.
Čas načtení: 2025-04-04 00:03:00
Lékaři i zdravotníci otočili. Protesty v nemocnicích mají stopku, odbory vyhlížejí příští vládu
Zatímco ještě na konci minulého roku hrozili lékaři i zdravotníci novým protestem, který by mohl i paralyzovat péči v nemocnicích, na začátku roku se situace zásadně změnila. Lékaře přesvědčil průzkum o dopadech změn v nemocnicích, mladí lékaři a odboráři pak vyhlíží novou vládu. Protesty, které měly přijít na začátku roku či na jaře, se tak zatím odkládají.
Čas načtení: 2025-05-15 05:00:00
Čekání na vyšetření v nemocnicích: nápor je v Kyjově i Hodoníně, přehled termínů
I dva měsíce si v současnosti počkají pacienti v obou nemocnicích na Hodonínsku na vyšetření magnetickou rezonancí. Osm až devět týdnů je nejdelší čekací dobou na vyšetření, která zjišťovala redakce v projektu Vizita Deníku. V nemocnicích v Kyjově a v Hodoníně se dotazovala na to, jak dlouho pacienti čekají také na vyšetření počítačovou tomografií, tedy CT či na koloskopické vyšetření tlustého střeva. Zájemce o vyšetření na dětské psychiatrii, ale nemocnice neuspokojí.
Čas načtení: 2025-07-03 20:28:00
Studenti budou moci v nemocnicích pracovat o rok dříve než dosud, schválil Senát
Studenti zdravotnických škol budou moci začít pracovat v nemocnicích o rok dřív než dosud. Změnu schválil Senát a má začít platit už v létě. Cílem je rychle doplnit chybějící personál v nemocnicích. Novela také zjednodušuje uznávání kvalifikace zdravotníků ze zahraničí.
Čas načtení: 2025-08-28 06:59:05
Před bezmála dvaceti lety začali s veřejnými hlášeními na pražském letišti. Dnes na jejich software narazí miliony cestujících od Dubaje po Auckland. Článek Ze strahovských kolejí až na letiště v Dubaji. Češi pomáhají milionům lidí na cestách i v nemocnicích se nejdříve objevil na CzechCrunch.
Čas načtení: 2025-09-20 17:31:00
Zájem o dobrovolnictví v nemocnicích. Zdravotnictví, sociální služby nebo kultura. Sektory, ve kterých je velký zájem o dobrovolníky. V nemocnicích pomáhají třeba s péči o pacienty, kteří mají dlouhodobé potíže