Dětem do 13 let by rodiče neměli s ohledem na rizika spojená s jejich používáním dávat smartphony. Doporučuje to švédský úřad pro veřejné zdraví. Cílem je omezit působení škodlivého obsahu na děti, rozvoj problémů se spánkem nebo závislosti. Problém podle úřadu spočívá v přístupu k internetu, v obyčejném mobilu totiž riziko nevidí.
Čas načtení: 2020-03-30 08:59:36
Přijde den, kdy se všechny karantény zruší, cestování obnoví, obchody otevřou a školy zaplní. Hlavně se ale vrátí lidé do práce a po práci k radostem. Střízlivé odhady mluví o dvou měsících. Už to by byl výpadek v historii nevídaný, do historie nesmazatelně zapsaný a s trvalými následky pro budoucnost. Vnímat důsledky této krize jen jako škodu, která nastala a která se dá jednoduše nahradit, by nebylo ani realistické, ani moc užitečné. Nastává změna a letošní rok bude mít v dějepisech své výjimečné a snadněji zapamatovatelné postavení, jako se to stalo třeba s letopočty 1929 nebo 2008. Možná budeme říkat, že to byl rok velké pandemie nebo velké ekonomické krize, a možná si hlavně vzpomeneme na ty všudypřítomné roušky, které nás spojily a staly se symbolem těchto dnů. Každopádně – šíření infekce pomine a zůstanou prozaické ekonomické důsledky. Nebude to problém čistě ekonomický, ale – jako dnes téměř všechno – i politický a je třeba si uvědomit, že žádný z dnešních politiků nemá s pandemií, ani s krizí tohoto rozsahu praktickou zkušenost. Stejně zřejmé je i to, že se život nevrátí do vyjetých kolejí, byť v to mnozí budou věřit. Podle současných celosvětových údajů připadá zhruba na 10 vyléčených lidí jeden, který chorobu COVID-19 nepřežije. Chmurná statistika, vedoucí k tomuto průměrnému číslu, se u nás může pozitivním směrem od světa lišit, a to dost významně. Naděje vyplývá z faktu, že jsme s karanténami začali dříve a opatření jsme zavedli razantnější. Naše zdravotnické kapacity jsou lepší a větší než průměr světa, na počet obyvatel dokonce vysoko nad průměrem v EU. Významnou skutečností je, že nevíme, nemusíme vědět (a asi nikdy vědět nebudeme), kolik lidí se vlastně novým koronavirem nakazilo. Preventivně se držíme dál od sebe, čímž šíření zpomalujeme. Lidé, kteří mají příznaky této choroby, jsou testováni a dostávají potřebnou péči. Především pro ně musí být zdravotnický systém funkční, a to je zřejmá priorita těchto dnů, úzce spojená i se snahou zabránit úmrtím. Globální problém nemá globální řešení Zkrácení výjimečného stavu na nezbytné a bezpečné minimum je dalším prioritním cílem na celém světě. Naše veřejnost přijala v tomto smyslu nevyslovenou doktrínu, že se raději smíří s přísnějším režimem po kratší dobu než mít režim volnější, ale snášet jej o to déle. V tomto ohledu se vynořuje třicet let starý rozdíl mezi evropskými státy – postkomunistické země přijímají omezení občanských práv s větším porozuměním než země ostatní. Může se ovšem stát, že víc občanských svobod povede k vyšší smrtnosti a vyšším ekonomickým škodám. Tak ale dnes žádný politik neuvažuje a i kdyby – těžko na tom něco změní. Každá země si svou situaci řeší podle svých preferencí. Globalizace jako by na pár týdnů najela na mělčinu. Bruselská elita se v kritické situaci odmlčela, což bylo posléze označeno jako podcenění, ale faktem je, že žádná koordinace nenastala a společný zájem se nedostavil. {loadmodule mod_tags_similar,Související} {mprestriction ids="1,2"} Itálie zůstala se svým problémem v rozhodujících dnech osamocena. Lyžaři zaplatili a z Itálie úprkem odjeli. S plicními ventilátory, s lůžky v nemocnicích či rouškami se nikdo na pomoc nehlásil. Každá země si hleděla především svého, aby se nakonec všechny potkaly v Číně, na jediném trhu, který je schopen zásobovat svět zdravotnickým materiálem. Kdo to zaplatí Odhady ekonomických důsledků současné pandemie jsou spojeny s prognózami a spoustou rad, co by měly vlády a centrální banky udělat. Unisono zní – dodat peníze. Je to tak silný hlas, že k tomu nepochybně dojde a vlastně už i dochází. Slibují se miliardové výdaje z rozpočtů, zestátnění krachujících firem, odpouštění dluhů, nové půjčky, hotovostní injekce centrálních bank, snížení daní a poskytování záruk. Není vyloučeno, že se k distribuci hotovosti použijí mobily a internet, aby to šlo rychle a aby tomu všichni rychle uvěřili. Když se dříve mluvilo o razantním uvolňování měnové politiky jako o tzv. „helicopter money“, tedy o penězích, shazovaných z vrtulníků přímo na ulici, může se tato nadsázka v mobilních aplikacích stát skutečností. Příliv peněz má dva hlavní adresáty: domácnosti a firmy. Lidé, kteří nemohou pracovat a nedostávají mzdy, tudíž nemohou nakupovat a budou se bát velkých výdajů i do budoucnosti, a firmy, které nemohou platit dodavatelům, a dodavatelé, kteří marně čekají na peníze, to všechno by v daném rozsahu byl skutečný kolaps, penězi nevyčíslitelný. Dokud to ještě vyčíslit lze, budou se tedy peníze po určitou dobu rozdávat, s vědomím všech nedostatků, které to přinese: tyto dárky nedostanou samozřejmě jen ti skutečně potřební. Dostanou je i lidé bohatí, kteří je nepotřebují, a dostanou je i firmy slabé, které byly na pokraji krachu už před pandemií a teď budou paradoxně zachráněny. S vědomím všech těchto úskalí to budou dobře vynaložené peníze, aby se ekonomiky nezhroutily a aby tedy bylo z čeho startovat. Generovat či degenerovat Tíživá situace vede ke dvěma názorovým proudům, které se nutně střetnou. Ten jeden je velmi srozumitelný: takové situace musí řešit stát. Tisíce lidí jsou v problémech, které nezavinily a je třeba jim pomoci. Tak slyšíme odborové předáky, kteří chtějí mzdy, podnikatelské svazy a asociace, které vyčíslují miliardové škody, a politiky, kteří vyjadřují ochotu tyto věci řešit. Potichu sdílejí tuto vlnu natažených rukou i velké firmy, které spoléhají na pravidlo „too big to fail“, tedy že jsou tak velké, že si nikdo nedovolí nechat je zkrachovat. Druhý postoj, který provází tuto krizi, je zhmotněn v silné vlně spontaniety a velmi konstruktivní, typicky české nápaditosti. Nejsou roušky? Někdo se zlobí na vládu, další ale usedli k šicím strojům. Nesmí se sedět v hospodách? Vydávají jídlo u okýnek a rozvážejí do firem. Kolony u hranic? Lidé nosí řidičům pitnou vodu a občerstvení. Pomoc nabízejí skauti, studenti, sportovci, medici, dobrovolníci. Obchodníci posilují prodej přes internet, miliardáři shánějí roušky a léky v zahraničí, hoteliéři zahájili rekonstrukce a další firmy a živnostníci mají různé nápady jak přežít a něco dělat. Propuštění číšníci hledají práci jako kurýři, hlásí se řidiči, lidé do call center, umělci baví obecenstvo přes internet, prodejci nabízejí počítače k pronájmu, aby se dalo úřadovat z domova atd. Ne všechno se samozřejmě ujme, ale je to daleko cennější než sedět a čekat na dotace. Udělat něco potřebného, prospěšného. Peníze, které se teď rozdají, se většinou rychle rozplynou. Pak nastane rozhodující fáze, jejíž úspěch bude záviset na invenci lidí a firem, zaměstnanců a živnostníků. Tento skutečný motor ekonomiky se dotacemi negeneruje, může ale pod jejich tíhou degenerovat. Kéž by se tedy udržel v chodu! Stát v akci Krize nejsou nikdy spravedlivé a vždy na nich někdo prodělá a někdo vydělá. Některá odvětví jsou riziková při povodních, jiná při epidemiích. Mělo by se s tím počítat. Místo toho je tu osvědčená zkušenost s dotacemi, které teď mohou dostat zlatou pečeť, protože jejich velikost bude bezprecedentní a obrovská. Ekonomické škody vzniknou v důsledku koronaviru, ale jejich podstatou bude určité množství nevyrobeného zboží, neposkytnutých služeb a neodvedené práce. Něco je nenávratně pryč: lidé nepojedou na dovolenou, kterou zrušili, nepůjdou do restaurace na oběd nebo na večeři dvacetkrát. Některé dámy se učesaly samy, určitý počet aut se nevyrobí a leckterá rodina si to s novým autem rozmyslí, protože si možná její živitelé budou muset hledat práci. Finanční kompenzace těchto ztrát, to jsou peníze za nic – nekryté, a tedy potenciálně inflační. Centrální banky mají nástroje, kterými mohou inflace krotit, ale toto krocení odnesou věřitelé a vydělají na něm dlužníci. Pokud se to podaří, Inflace se rozpustí do delšího období, věřitelé se tomu nevyhnou a dlužníkem se konec konců může stát každý. Ekonomický růst je důležitý. Je prvořadou a přímo existenční starostí firem a živnostníků, a tak by to mělo zůstat. Není úkolem vlády a už vůbec ne centrální banky. Stát by neměl ekonomickému růstu překážet, měl by jej umožňovat a podporovat, vytvářet příznivé podmínky. Centrální banka by měla pečovat o stabilitu měny, což je pro růst vynikající předpoklad. Asi jako rozhodčí na hřišti, který dbá o dodržování pravidel, a tím zaručuje dobrý, férový fotbal. Nepečuje o to, aby bylo hodně gólů, nebo dokonce o to, aby mužstva vyhrávala. O to se musejí starat hráči sami. Stejně v ekonomice, kde jsou těmi hráči jednotlivé firmy a živnostníci. Je jen a jen na nich, aby hledali své šance a prosazovali se na trhu. Finanční injekce jsou jako anestetika. Necítíme bolest, necítíme skutečnou váhu problémů, které tu však reálně existují a se kterými je nutno se vypořádat. Tak jako některá anestetika i dotace se mohou stát návykovými (což se v některých odvětvích už stalo). Působí jen po určitou dobu a pak musí pacient získat někde další dávku. Když si na tento kolotoč sedneme, těžko se z něj bude sesedat. Budeme mít ekonomický růst, vysokou zaměstnanost a další důvod, aby si firmy, zaměstnanci a živnostníci nedělali starosti o svou budoucnost. Kdyby něco, stát se postará. Ve stínu těchto radovánek ovšem naroste dluh do nezvladatelných rozměrů. Zvykneme si na pohodlí a řešení nezvládneme. Takže stručně shrnuto: dotační a kompenzační narkózu ano, ale po ní co nejrychleji normální pravidla tržní ekonomiky, ke kterým patří i utahování opasků, problémy, starosti, rizika a teprve potom úspěchy. {/mprestriction} Autor je publicista.
\nČas načtení: 2024-10-28 06:00:01
Ležel jsem v posteli a cítil, jak se hýbe dům. Přímé svědectví z řádění hurikánu Helene
„Skoro všichni kolem nás si mysleli, že to nepřijde,“ popisuje situaci Jozef Krupa, který se živí jako specializovaný mechanik a po celém světě buduje hi-tech výrobní linky v továrnách. Koncem září pracoval v obří fabrice automobilky BMW ve městě Spartanburg v Jižní Karolíně, kterou zpustošil hurikán Helene. Protože už řádění hurikánu zažil, tušil, na co se má připravit. Tentokrát to ale bylo v lecčems jiné, protože ani mnoho místních nevěřilo, že Helene udeří. Hurikán je zastihl cestou do práce „Lidi neměli moc času. Všichni si mysleli až do poslední chvíle, že to nepřijde. Takže nebyly vidět žádné přípravy, zabedněné domy a podobně. Den předtím, než to začalo, jsme dostali z továrny informaci, že hurikán zřejmě přijde a pravděpodobně bude dost silný,“ vypráví Jozef Krupa. Následující den sice byl silný vítr, nicméně kvůli časovému tlaku se vedení firmy rozhodlo, že další den zkusí v továrně udělat alespoň kus naplánované práce. Velmi brzy toho ale začali litovat. Nejvyšší vlna světa bez milosti zabíjela. Co ji způsobilo, může se taková hrůza opakovat? Číst více Druhý den ráno se tedy vydali do továrny. „To, co vypadalo den předtím jako trochu silnější vítr, už druhý den ráno vypadalo mnohem silněji. Ale přesto jsme do továrny z pronajatého domu vyrazili, protože šéf na tom trval. Aniž bychom to tušili, bylo to na dlouhou dobu naposledy, co jsme měli elektřinu, vodu a internet,“ vypráví mechanik a popisuje, jak cesta probíhala. „Jeli jsme do práce na šestou ranní a všimli jsme si, že venku je podezřele málo aut. Cestou ale začal takový vítr, že se auto nedalo udržet v pruhu. Po chvilce cesty zhasla elektřina, tři města, kterými jsme cestou do Spartanburgu projížděli, byla ve tmě.“ Překvapená ochranka továrny je však okamžitě poslala domů. „A to už byl trochu problém,“ vypráví Jozef Krupa. Dramatické okamžiky „Že je zle, jsme poznali, když cestou zpět domů začaly padat i mohutné stromy a stožáry elektrického vedení. Snažili jsme se přes GPS najít alternativní cestu, která ještě nebyla zatarasená. Museli jsme přejíždět spadané vedení, všude byl chaos, ale nakonec se nám podařilo dostat do našeho pronajatého domu. To už nešla elektřina a nefungoval internet,“ vypráví muž s tím, že stále doufali, že výpadek bude jen krátkodobý. „Protože nebylo co dělat, šel jsem si lehnout do postele. Tam jsem měl ale pocit, že jsem někde na lodi. Vítr byl tak silný, že hýbal s celým domem. V určitých momentech jsem měl pocit, že okna nevydrží a vletí do místnosti. Zatarasil jsem tedy okno skříňkou a snažil jsem se to nějak vydržet,“ líčí řádění živlu. Popisuje, že zvenku slyšeli, jak vítr vytrhává stromy i s kořeny. Ten nejhorší nápor trval čtyři nebo pět hodin. Den po katastrofě Procitnutí, s jakým živlem měli co do činění, přišlo ale až druhý den. „Když jsem viděl šedesát centimetrů tlustý strom v půlce zlomený, uvědomil jsem si, co to bylo za vítr. Ten pohled byl horor. Jako kdyby tam vybuchla bomba. Stromy povalené, elektrické kabely po zemi, převrácená auta, některé domy byly bez střechy. Všude byli lidi, kteří se snažili bojovat se škodami, které hurikán napáchal. Lidi se snažili pomáhat záchranářům, řezat spadlé stromy a uvolňovat cesty,“ popisuje Jozef Krupa. „Takovou spoušť jsem viděl poprvé v životě, ačkoliv už jsem zažil třeba tornádo v Kentucky,“ dodává. Obchody ovládla panika Největší problém byl v následujících dnech hlavně se zásobováním obchodů. „V místním Walmartu byl chaos, stres, panika. Regály, které bývaly plné zboží, byly najednou prázdné. Uvědomili jsme si, že to nebude na pár dní. Bez elektřiny bylo šest a půl milionu lidí, nefungovala celá města. Začala přistávat armádní letadla, vojáci dávali pomoc lidem, kteří přišli o všechno,“ vypráví s tím, že si každým dalším dnem myslel, že se situace vrátí do normálu. Tak rychle to ale nešlo. Za pár dní uklizeno? Ani náhodou Člověk může ze zpráv získat pocit, že podobné katastrofy jsou v USA tak běžné, že se během pár dní vrátí vše do zajetých kolejí a obnova trvá pár dnů. Opak je ale pravdou. Elektřina a teplá voda nefungovala skoro týden, na internet se nešlo připojit takřka 14 dnů. „Měli jsme štěstí, že jsme měli gril, z palet od pracovního materiálu jsme si udělali dřevěné uhlí a jídlo jsme připravovali na něm,“ konstatuje teď už s úsměvem. „V BMW jeli na generátory, telefony jsme si tak mohli dobíjet v práci, dokonce tam rozjeli i kantýnu, takže jsme měli zajištěné alespoň něco. Večery doma jsme ale trávili při svíčkách,“ dodává Jozef Krupa. Informace měli hlavně z rádia. Povodně v Praze: Dobové fotky ze dnů, kdy starý Karlín zničila voda Číst více „Obchody se začaly plnit asi po týdnu, do relativního normálu se vše vrátilo asi po čtrnácti dnech. Že tam řádilo tornádo, ale bylo vidět i při našem odjezdu, některé domy byly pořád poničené,“ vypráví Jozef Krupa o zážitku, na který hned tak nezapomene. Hurikán Helene si v USA vyžádal životy 230 lidí a zasáhl takřka půl milionu domácností. „Byla to rozhodně nevšední a silná zkušenost, ale příště bych si ji raději odpustil,“ dodává s úlevou muž, který hurikán zažil na vlastní kůži. KAM DÁL: Nemoc Miloše Zemana. Tým vědců po něm pojmenoval virózu polárních lišek.
\nČas načtení: 2024-12-06 23:01:10
Počítač je připojen k síti ale nejde internet. Návod i pro Wi-fi
Když je počítač připojen k síti, ale internet nefunguje, může mít problém několik řešení. Tady jsou postupy, jak tu závadu vyřešit u pc i při potížích s Wi-fi. Zkontrolujte, zda problém není u poskytovatele internetu
\nČas načtení: 2022-02-19 13:20:33
O budoucích válkách robotů – II.
Jak to tedy bude vypadat v nejbližších letech. Začneme jednou základní výhodou, kterou robot, dokonce i neautonomní (a těch je valná většina), proti člověku má. Člověk je suchozemský živočich, který si poradí i se složitým pozemním terénem, ale jiná prostředí (pod hladinou moře, vzduch, natož vesmír) jsou pro něj značně nepřátelská. Dokáže v nich sice s použitím dostatečně vyspělé techniky přežít a dokonce i něco dělat, ale zdaleka ne tak efektivně jako stroj, který nepotřebuje kyslík, teplo, jídlo, ochranu před přílišnou akcelerací atd. Dosti podstatnou součástí hmotnosti dnešních ponorek, letadel atd. jsou jen zařízení, která mají udržet jejich posádky naživu a v dobrém zdraví; z čistě praktického pohledu by bylo výhodnější s sebou takový balast netahat a nahradit jej „užitečným nákladem“ (čidla, přístroje, zbraně, dodatečné palivo a munice…), jak to jen jde. (Toto je mimochodem faktor, který by se uplatnil, i kdyby bylo mladých vojáků k dispozici dost.) Tomu také odpovídá relativní míra robotizace. Vesmír je už dnes robotizovaný téměř kompletně, daleko více než na začátku kosmické éry. Procento pilotovaných letů a množství plavidel určených pro lidi je mnohem menší, než si autoři klasické sci-fi ještě někdy v 60. letech představovali. Tahat „tam nahoru“ veškeré vybavení nezbytné k tomu, aby tam přežil člověk z masa a kostí, se v naprosté většině situací nevyplatí – skoro všechny úkoly se dají řešit strojově a na dálku. Dokonce i loď Dragon, která nyní dopravuje astronauty na oběžnou dráhu, se dá kompletně řídit z pozemního střediska a posádka by se vlastně mohla jenom „vézt“ a kochat se výhledem na matičku Zem. Další plánované lodě jsou na tom stejně. Americký raketoplán ještě lidskou posádku potřeboval, automatizované byly jen některé systémy. Letectvo je robotizované míň než vesmír, ale je patrné, že dronů pozvolna přibývá a pilotovaných letadel ubývá. Živí piloti mají zatím stále ještě určité výhody, zvláště v určitém typu misí (lepší povědomí o situaci, nedají se „hacknout“ nebo zarušit), ale celková bilance se pomalu přesouvá na stranu dronů. Přispívá k tomu skutečnost, že poslední generace stíhaček začínají být pekelně drahé, a to jak z hlediska pořizovací ceny, tak na provozních nákladech; jedna letová hodina F-35 vyšla roku 2020 na 33 tisíc dolarů, což je skoro tři čtvrtě milionu korun, přičemž jeden vojenský pilot by měl ročně nalétat zhruba 350 hodin k tomu, aby si udržel odbornou úroveň. Ne nutně jen na F-35, ale stejně… To je hodně peněz i pro bohaté státy a extra silná motivace pro státy chudší. Poměrně vyspělé drony se vyrábějí například v Turecku, které by při současné úrovni své ekonomiky patrně větší flotilu stíhaček poslední generace ani „neuživilo“ (i kdyby si ji mělo od koho koupit!) Turecké Bayraktary se v posledních letech osvědčily při praktickém nasazení v Libyi i v Náhorním Karabachu a vzbudily zájem i u států jako Velká Británie; přitom jeden kus stojí pouhých pět milionů dolarů. Podstatně hůře se robotizuje námořnictvo, kde hlavní problém nastává v okamžiku, kdy se někde daleko na moři něco porouchá. Dokud všechny systémy fungují dobře, dokáží moderní lodě fungovat i se značně omezenou posádkou, ale jakmile vznikne porucha, začnou potíže; loď se na svoji základnu vrací podstatně déle než letadlo. To byl jeden z problémů, které pronásledovaly americký projekt Littoral Combat Ship. Optimistickou budoucnost ale nejspíš mají malé robotické ponorky jako právě vyvíjená Orca, které můžete v případě krize vypustit do nějakého strategicky důležitého průlivu apod. a hrát si s nepřítelem na explozivní schovávanou. Jedno takové místo, které by pro jejich nasazení bylo ideální, je průliv mezi Tchaj-wanem a Čínou, který by musel být v případě invaze překonán mohutnou flotilou; však také Čína vyrábí svoje vlastní stroje pro autonomní podmořský boj. Nejméně rozvinutá je, celkem nepřekvapivě, situace u pozemního vojska, kde mají lidské smysly, končetiny a schopnost orientace stále ještě nad roboty značný náskok. Hlavní výjimkou je práce pyrotechniků, do které roboti pronikají už čtyřicet let. Přibližovat se k bombě či k nevybuchlému kusu munice osobně nebo prostřednictvím stroje, to je zatracený rozdíl. Výhody a nevýhody pozemních robotů Co další výhody a nevýhody, jak to s nimi vypadá? Na straně výhod jednoznačně je, že robot nepotřebuje spát. V případě dálkově řízeného stroje se prostě vystřídají směny odpočinutých operátorů. Žádné chrnění na stráži, které občas stálo život celou jednotku, žádné duševní útlumy z dlouhodobého nevyspání. Padne-li stroj do zajetí, tedy spíše „stane se kořistí“, největší problém spočívá v tom, že by se nepřítel mohl dozvědět něco o jeho fungování (to lze ovšem řešit dobře mířenou raketou). Ale žádní vystresovaní příbuzní, bojící se o osud svého blízkého, nebudou obléhat palác prezidenta nebo krále. Na rozdíl od člověka nemá smysl robota mučit nebo zabít, natožpak natočit s ním nějaké psychopatické video, jako měl ve zvyku Islámský stát. Roboti a jejich operátoři také tak snadno neztrácejí nervy v obtížných situacích, protože prvek bezprostředního fyzického ohrožení chybí. Toto býval typický problém armád složených ze „zelených rekrutů“, kteří se poprvé v životě ocitli v reálném nebezpečí. Mohl vést k dezercím, panice, zbytečným ztrátám na životech nebo i k masakrům civilistů (podezřelých například z partyzánské činnosti). Profesionální armády dokážou tenhle problém podstatně zredukovat systematickým výcvikem, ale stroj bude k hvízdajícím kulkám vždycky netečnější než člověk. Poslední prvek na straně jednoznačných výhod: pokud je robot rozumně designovaný, lze celkem rychle doplňovat ztráty výrobou dalších robotů. Lidi zdaleka tak snadno nedoplníte, kvalifikované už vůbec ne. A v dnešní demografické situaci ještě méně. Teď ty nevýhody. Ve složitém pozemním terénu (hluboké lesy, jeskyně, obytné budovy) mají lidé pořád ještě náskok, protože je pro nás o hodně přirozenější. Toto se bude pomaličku posouvat, ale spíš ve směru různých drobných létajících strojů. Dnes už jde s dronem docela dobře manévrovat i v lese. I pozemní roboti dnes už zvládnou leccos, ale zatím v laboratorních podmínkách. Aby jim ale totéž šlo i ve větru, dešti a na namrzlých kamenech, to bude ještě nějakou dobu trvat. Dejme tomu deset let? Další nevýhoda robotů: lidské tělo je v určitém smyslu daleko odolnější než současné stroje. Máme samoopravné a sebezáchovné mechanismy, které nám pomáhají zahojit menší zranění. Můžeme nějak fungovat i nevyspaní a hladoví, byť ne donekonečna. Sneseme značné rozpětí teplot. V nouzi zkonzumujeme skoro cokoliv. V tomto jsou roboti křehčí. Pokazí-li se něco, musí nastoupit mechanici a náhradní díly. Vybije-li se baterie, musí se dobít, nelze fungovat ani deset minut na „elektrický dluh“. To znamená, že náskok v robotizaci armád budou mít ty státy, které už teď mají velmi dokonalou logistiku „od skladu až na bojiště“. Ach ano, ještě jedna nevýhoda: dálkově ovládatelné roboty lze v principu „hacknout“, takže buď přestanou fungovat, nebo se dokonce slepě obrátí proti svým pánům. „Blue on blue“ incidenty na bojišti nejsou nic nového (chcete-li drsné čtení, prostudujte si, jak proběhla ostudná rakousko-rakouská bitva u Karánsebese, tehdy ještě bez jakékoliv sdělovací techniky a s deseti tisíci padlých); ale dosud spolehlivý robot změněný v kamikaze, to je zcela specifická kategorie děsu. Samozřejmě s tím ty armády budou počítat a budou mít v takových strojích zabudované různé „kill switche“, ale i ty se vlastně dají zneužít. Toto je také asi jediný způsob, kterým se menší a slabší státy budou moci takové robotické armádě vůbec bránit. Softwarové talenty se vyskytují i v Pákistánu a nepotřebují ke své činnosti příliš rozsáhlou infrastrukturu. Rozhodne globální internet Poměrně zásadní věc, která zatím masovější nasazení robotů ve válce ztěžuje, je právě ta nutnost je na dálku nějak ovládat, což mimo jiné zahrnuje, aby se jejich operátor na tom bojišti vůbec dokázal zorientovat. Přenechat tento úkol čistě robotům samotným je nebezpečné. Umělá inteligence zatím není ani tak daleko, aby dokázala spolehlivě řídit auto ve městě, natož aby rozhodovala o tom, koho má zabít. Ne, že by se takové pokusy nedělaly, ale ani po prvním nasazení takového autonomního dronu na bojišti (Kargu-2, zase turecký výrobek) se vlastně neví, jestli v daný okamžik opravdu rozhodoval robot nebo člověk. Pokud se někdy toto změní, bude nezbytné všechny tyto úvahy přehodnotit, ale zatím to vypadá, že i ono pouhé robotické taxi popojíždějící po Starém Městě Pražském je věc vzdálenější budoucnosti. A z toho plyne, že vojenské roboty bude nutno řídit. Schopnost ovládat stroje na dálku je do značné míry určená kapacitou a spolehlivostí spojení: čím větší, tím lépe. Bohužel už nemůžu najít ten odkaz, ale vybavuji si stížnosti jednoho Američana, který přirovnával současnou kapacitu spojení v Afghánistánu ke snaze vypít kýbl vody koktejlovým brčkem. V tomto ohledu nás v nejbližších deseti letech čekají velké změny, protože začínají vznikat systémy pro globální internet, jako je například plánovaný a pozvolna budovaný Starlink. Ty mají mít naprosto masivní přenosovou kapacitu – v případě Starlinku se bavíme přinejmenším o gigabitech až desítkách gigabitů, s pingem (odezvou) daleko nižším než u geostacionárních družic, protože jde o nízké oběžné dráhy. A vskutku, projekt Starlink americkou armádu velice zajímá. S takto kapacitním a rychlým připojením by bylo možné v každém odlehlém koutě světa nasadit celou flotilu dálkově ovládaných strojů naráz a mít všechno jak na dlani. Většina těch strojů přitom ani nemusí být bojová, stačí, aby „mapovaly bojiště“: kamery, radary, infračervené detektory, akustické snímače atd. Máte-li k dispozici spolehlivý uplink o kapacitě desítek gigabitů, dokážete s jeho pomocí vytvořit tak detailní a komplexní mapu místa, kde se bojuje, že každý ten operátor řídící skutečného bojového robota může vědět zcela najisto, po čem střílí – a co, případně kdo, střílí po něm. Tím se o dost snižuje pravděpodobnost různých katastrofálních průšvihů (všelijaké vybombardované svatby atd.), o úsporách munice nemluvě. I z tohoto důvodu považuji za v podstatě jisté, že Starlink bude, i kdyby se proti původním odhadům prodražil třeba trojnásob. Tenhle druh globální výhody si nebudou chtít nechat v Pentagonu ujít. Robotický konflikt za deset let? „Globálně dostupná vysokokapacitní síť“ a „robotizace armády“ spolu souvisejí minimálně stejně těsně, jako kdysi souvisely „železnice“ a „telegraf“ (viz dvě navazující kapitoly v Zapomenutých příbězích 5). Kdo si takovou síť pod svojí kontrolou zajistí první, bude mít možnost robotizovat svoje ozbrojené síly v míře dosud nevídané. A ušetřit si tak ztráty na živých vojácích v příštím konfliktu. Dá se čekat, že minimálně USA a Čína budou o vybudování vlastních satelitních sítí velice usilovat. Oba tyto státy mají jak ekonomickou sílu do takových projektů investovat, tak i výrobní kapacitu k tomu, aby si dostatečné množství družic dokázaly vyrobit (převážně) vlastními zdroji. U takového hardwaru totiž moc nestojíte o to, aby vám kritické komponenty dodávala nějaká fabrika z druhého konce světa. Mohly by obsahovat bezpečnostní díru navíc. Důležitým prvkem tohoto závodu bude i schopnost domácích kosmických firem vynést ty družice na nízkou oběžnou dráhu. Bavíme-li se o desetitisících družic na každou konstelaci, znamená to minimálně vyšší stovky až nižší tisíce letů nosných raket. Navíc bude potřeba družice průběžně obměňovat, což znamená další stovky letů. Na nízkých oběžných dráhách totiž družice poměrně rychle ztrácejí rychlost (třením o zbytky vzduchu) a během několika let shoří v horních vrstvách atmosféry. Kdyby se družice průběžně nedoplňovaly, síť by degradovala a brzy zanikla úplně. Takové množství letů je ovšem bez znovupoužitelných raket neúměrně drahé. Kosmické závodní pole se tedy rozdělí na kategorii těch států a firem, které zvládnou sestrojit a uvést do provozu znovupoužitelné rakety za přijatelnou cenu, a těch, kterým v tomto směru ujede vlak. Tady bude zajímavé sledovat, které ty státy a firmy se dokážou „rozhoupat včas“ a které ne. Zatím si vůbec nejsem jist, zda to velké, ale zbyrokratizované struktury typu Roskosmosu, ESA nebo JAXA dokážou v horizontu zhruba10 let zvládnout. Poslední dobou se o restart svého kosmického průmyslu snaží Velká Británie, jejíž pusté skotské pobřeží je vhodné ke startům na některé polární dráhy; jestli z toho něco bude, kdo ví. (Tipoval bych, že bude, protože nejde jenom o vesmír, ale i o skotský separatismus. Vesmírný průmysl je prestižní, vytváří dobrá pracovní místa, a samostatné Skotsko by si nic podobného dovolit nemohlo. Proto jej budou v Londýně používat jako návnadu na nerozhodnuté Skoty. Kritické ovšem bude, zda se jim podaří nalákat do UK dostatek soukromých firem. Státním agenturám tento vývoj moc dobře nejde – mimo jiné přišly o řadu talentů.) Nicméně kolem roku 2030 už by mělo být patrné, jak se věci mají. Tou dobou už budou v provozu odhadem dvě tři takové globální datové sítě a vojenské vybavení příslušných velmocí se tomu začne přizpůsobovat. Někdy za deset let bychom tedy mohli vidět první převážně robotický konflikt. S trochou štěstí to snad nebude u nás v kotlince, kde slovo „robot“ vlastně vzniklo. Zatím tomu nic nenasvědčuje, daleko více bych tipoval oblast jihovýchodní Asie. Ale odhadovat budoucnost jest těžké. Převzato s laskavým svolením autora z jeho webu, na kterém kromě tohoto článku najdete další texty o politice a společnosti. Knihy Mariana Kechlibara si můžete objednat ZDE.
\nČas načtení: 2022-02-08 00:22:04
Slabé stránky silné víry aneb Co se nedá rozbít, to se někdy pomalu rozsype samo
Milí čtenáři, skoro se to stydím přiznat, ale v některých věcech jsem opatrným optimistou, a to přesto, že se nepovažuji za optimistu obecně (spíš naopak). Jenže v kontextu migrační krize a islámu v Evropě se stalo jakousi závaznou normou sedět sklesle u monitoru a pronášet dutým hlasem „Je to v prdeli, je to v prdeli, čeká nás nevyhnutelné podvolení.“ A ten, kdo se odváží říci něco jiného, je v nejlepším případě obviňován z dětské naivity. Nuže, nechci předem zcela vyloučit variantu, že nás čeká podvolení – určitě jsou politici, kteří tomu kráčejí vstříc, to je vidět; a budeme-li kompletně pasivní, patrně by k tomu dojít mohlo – ale vidím i trendy, které jsou tomu islámu nepříznivé a které nakonec můžou převládnout. Toto musí nutně být delší článek; pokusím se ale aspoň o to, aby se dobře četl. Modernita proniká i do islámského světa Základní pozorování: modernita bývá pro nábožensky orientované státy zničující. Klerikální vrstva si vesměs pojišťuje svoji moc „monopolem na Pravdu“ a „monopolem na Nebesa“ (my jsme ti, kdo stojí mezi vámi a všemocným Bohem), jenomže s moderními komunikačními prostředky je takový monopol neudržitelný. Na Západě byl dopad modernity na dřívější autoritu církví víceméně likvidační. Ještě před zhruba 50 až 60 lety existovalo v západním světě několik míst, kde byly místní církve významnou až dominantní silou: Irsko, (Frankovo) Španělsko, Bavorsko, kanadský Québec. Podívejte se tam dnes, chcete-li vidět, jak rychle se jejich vliv na každodenní život sesypal. Poslední baštou politického katolicismu v Evropě zůstává Polsko, ale mladí Poláci se také sekularizují. (PDF s výzkumem za roky 1988 až 2017). Modernita samozřejmě proniká i do islámského světa, i když proti Evropě má pořádné, na mnoha místech více než stoleté zpoždění; je to způsobeno mimo jiné tím, že řada islámských zemí měla až donedávna vysokou míru negramotnosti. Modernizační proces je už ale vidět na bohatých ropných královstvích v Perském zálivu. Tamní vladaři si uvědomují, že časy tučných příjmů z těžby ropy nebudou trvat věčně a že někdy v průběhu příštích desetiletí bude nutno zvládnout přechod na „znalostní ekonomiku“, jinak jim ujede vlak. A nespokojené obyvatelstvo, zvyklé na desítky let luxusního života, by je pak taky mohlo svrhnout. Co podkopává tradiční uspořádání společnosti K tomu, aby vám ten vlak neujel, ovšem potřebujete aspoň dvě věci. Jednak co nejlépe vzdělat svoji vlastní mladou populaci, aby dokázala dělat něco kvalifikovaného, jednak přilákat nějaké odborníky z ciziny, kteří mají to správné know-how. A obě tyhle věci podkopávají tradiční uspořádání společnosti, včetně vlivu náboženství. Ona mládež vyslaná studovat za drahé peníze na Harvard, Oxford atd. tam přičichne k daleko liberálnější kultuře a zvykne si na ni. A když se pak vrátí domů, nechce se jí té ochutnané volnosti úplně vzdávat, zvlášť když je přes internet, nebo i skrze časté cestování, v neustálém kontaktu se západním světem. (Článek v The Times, který ten proces popisuje z pohledu saúdského velvyslance.) Kdyby šlo o jednotlivce, museli by se přizpůsobit, ale je jich dost na to, aby si vynucovali změny. A jsou to děti mocenské elity, takže mají způsoby, jak si je vynutit úspěšně. No a co se dovozu odborníků týče, valná většina existujících odborníků na cokoliv jsou dnes „nevěřící“, káfiři. Do ropných emirátů je můžete lákat takovými věcmi, jako jsou nízké či neexistující daně z příjmů – proti většině států západního světa je to dost přitažlivé – ale zároveň je nesmíte odrazovat příliš zjevnými pozůstatky středověku, jako je různé sekání rukou či bičování. Ba ani příliš nerovným postavením mezi ženami a muži, protože jednak část těch odborníků ženy jsou, jednak by většina vzdělaných západních mužů dnes netolerovala, aby úřady v místě jejich nového bydliště zacházely s jejich manželkami a dcerami jako s lidmi druhé kategorie. Co když Erdoğanův projekt selže? Oboje dohromady znamená, že příslušný stát se musí aspoň částečně modernizovat, i když se do toho staromilcům dvakrát nechce. Saúdská Arábie pod vedením prince Mohameda bin Salmána se také v posledních letech modernizuje tempem dříve naprosto nepředstavitelným (odkaz, odkaz, odkaz). Osobně bych odhadoval, že pokud MbS vydrží u moci i nadále, tak zhruba do roku 2030 budou saúdští wahhábisti úplně odstaveni na vedlejší kolej, protože z hlediska nové vlády půjde o nadbytečný a nebezpečný prvek. Podobný proces probíhá v Emirátech, které mimochodem nedávno vyslaly k Marsu první sondu. Svobodné společnosti se z nich samozřejmě nestanou, na to mají místní vladaři příliš velkou lásku k absolutní moci. Ale výsledkem bude nejspíš něco jako Mussoliniho Itálie, což už byl moderní stát, který nepřepouštěl prakticky žádnou moc konkurenčním náboženským strukturám. Navíc je patrné, že některé jiné státy na své nedávné pokusy o (re)islamizaci doplatily. Írán, kterému klerici přímo vládnou, je mezinárodní vyvrhel, s jehož ekonomikou pořádně zacvičily Trumpovy sankce. I když jsou s Íránem jiné státy, třeba Čína nebo Rusko, ochotny uzavírat obchodní vztahy, je celkem zřetelné, kdo je v těchto vztazích tou slabší a závislejší stranou. V sousedním Turecku se Erdoğan pokusil zkřížit moderní hospodářství s islamizací společnosti a se značně asertivní zahraniční politikou, jenže po počátečních úspěších se mu přestalo dařit a v posledních letech poslal tureckou ekonomiku do střemhlavé vývrtky směrem dolů. Na svých peněženkách to pocítili všichni včetně věřících a Erdoğanova strana AKP ztratila voliče. Momentálně má kolem 32 procent a většinu by dohromady neposkládala. Turecko je v islámském světě důležitý trendsetter. Pokud Erdoğanův islamizační projekt selže a on sám bude vystřídán opozicí, bude to znamenat existenční problémy pro stovky organizací přicucnutých na turecký státní rozpočet a logistickou podporu, roztahaných od Nizozemska a Německa až někam po Somálsko. Nová vláda bude ty peníze potřebovat u sebe doma a nebude mít žádné důvody financovat Erdoğanovy kamarády v cizině. Samozřejmě se Erdoğan vždycky může pokusit udržet u moci násilím i po případných prohraných volbách, ale to zatím nedokážeme odhadnout. O křeslo primátora v Istanbulu už AKP přišla a nedokázala tomu zabránit, i když bylo velmi lukrativní. (Istanbul je nejbohatší město široko daleko a už jen ty městské zakázky představují pořádný ranec peněz pro spřátelené firmy.) Islámu se nedaří získat konvertity Další pozorování: západní kulturní vlivy pronikají do zbytku světa celkem snadno, kdežto opačný proces moc úspěšný není. Z nezápadních národů mají v západním světě asi největší úspěch Japonci, jejichž kultura je tu vesměs uznávána jako vyspělá, zajímavá a originální. To o sobě islámský svět říci nemůže; kdy jste naposledy viděli arabský nebo pákistánský film? (Ještě tak nejvíc je íránských, ale íránští umělci bývají sekulární a dost často působí v západním exilu.) Ani islámu samotnému se nedaří získávat konvertity mezi západními elitami. Scénář z Houllebecqova Podvolení, ve kterém staří unavení Zápaďáci z vypočítavosti konvertují k islámu, aby si zajistili lepší postavení a více žen, se zatím nikterak nenaplnil. Dokonce ani v těch nejlunatičtějších progresivních kruzích se to nestává, ti mají jiná kréda a jiné proroky (například Grétu), které považují za aktuálnější a relevantnější. Odfiltrujete-li si všechny ty řeči o respektu a multikultuře, zjistíte, že domácích konvertitů k islámu je ve vyšších vrstvách evropské společnosti naprosto zanedbatelně málo. Opravdovou prestiž a přitažlivost zkrátka nemá ani mezi Zelenými. Toto je mimochodem zásadní rozdíl proti římské říši 2. a 3. století, kde křesťanství výrazně pronikalo i do vysokých vrstev společnosti. Tehdy ke křesťanství konvertovali – z přesvědčení, ne z vypočítavosti! – důstojníci, obchodníci, úředníci atd., a to i přes občasné vlny velmi tvrdých represí, ke kterým římský stát sahal právě proto, že to pronikání „pociťoval“ na čím dál větší škále. To se v Evropě neděje, u nás je spíš ve hře všelijaké opatrnictví až zbabělost. Z určitého hlediska je to jedno, ale z jiného zase ne: změní-li se okolnosti, zbabělec změní strany, kdežto konvertita z přesvědčení by bojoval za svoji věc. Tichých odpadlíků přibývá Pojďme se ještě vrátit k sekularizaci islámského světa. Svého času (zhruba v letech 2005 až 2010) jsem měl takový zvláštní koníček, vyhledávat si občas různé mezinárodní diskuse „silně věřících“ vedené anglicky a trochu si je číst (tehdy byl ten web daleko míň dozorovaný než dnes a nebyl problém je najít). Podle toho, co jsem tam četl, oni z nás mají taky strach, ale ne stejného druhu, jako my z nich. My se bojíme zejména toho násilí a vražd, kdežto spadne-li na teroristu raketa, tak je to mučedník a odteď žije věčným životem v ráji. Čeho se ale bojí velice, je pomalá eroze a rozhlodávání tradičních hodnot kulturními vlivy ze Západu nebo, v případě imigrantů, z bezprostředního okolí. Kolem těch probíhaly ty nejnapjatější, nejfrustrovanější a nejvystrašenější diskuse: sestra nechce nosit šátek a otec ji za to nepotrestal, bratr hraje fotbal s nevěřícími a nemodlí se, viděl jsem spolužáka, jak o ramadánu sedí v McDonaldu atd. Tím vzniká zajímavá otázka, kolik těch tichých odpadlíků nebo aspoň silně sekularizovaných jedinců už v těch islámských komunitách vlastně je a jak rychlým tempem jich přibývá. Toto asi nedokáže nikdo přesně zmapovat, protože někteří z nich se budou bát přiznat i v anonymních průzkumech a navenek se budou přetvařovat. Přirovnal bych to k situaci, kdy byste se v bývalé ČSSR snažili zjistit, jaké procento obyvatel nemá rádo KSČ. Ale k tomu procesu nepochybně dochází a někteří ti lidé jsou i dobře vidět – napadají mě třeba manželé Uğur Şahin a Özlem Türeciová, momentálně asi nejznámější němečtí Turci a zakladatelé firmy BioNTech. Oba jsou ultra-racionální vědecké typy a i když jsem s nimi četl mnoho rozhovorů, o víře se žádný z nich nezmínil ani slovíčkem. Takoví lidé jsou s námi naprosto kulturně kompatibilní. K tomu, že „už dlouho nepraktikuje víru“, se hlásí i nejvýše postavený politik muslimského původu v Evropě, britský ministr financí Sajid Javid nebo známý moderátor CNN Fareed Zakaria. Sekularismus u mladé generace sílí Průzkumy veřejného mínění v samotném islámském světě naznačují, že odklon od náboženství je během posledních 10 let docela dobře měřitelný, i když zatím ne masivní. V mladé věkové kategorii 18 až 29 let je sekularismus výrazně silnější než u starších generací. Značné procento sekulárních mladých má Tunisko: přes 45 procent, přičemž v celé tuniské populaci je lidí hlásících se k sekularismu zhruba třetina. Na arabskou zemi jsou to vysoká čísla a vývoj posledních let byl rychlý. Ještě roku 2013 se k sekularismu hlásilo jen 15 procent Tunisanů. Další islámskou zemí, ve které průzkumy ukazují na rostoucí sekularizaci mládeže, je Turecko. Počet mladých, kteří sami sebe popisují jako „nábožensky založené“, poklesl mezi lety 2008 a 2018 ze 28 procent na pouhých 15 procent, a pravidelně se modlí pouze 24 procent mladých Turků. Moc mě to nepřekvapuje, protože informace o tom, že mladí Turci začínají být vůči islámu nápadně vlažní, jsem slyšel ze všech možných stran. V roce 2020 proběhl i průzkum náboženských poměrů (PDF s výsledky) mezi zhruba 50 tisíci Íránci nacházejícími se převážně v Íránu, ovšem provedený na dálku z Nizozemska. Není tedy úplně jasné, jak moc reprezentativní je, i když jeho autoři se dušují, že se snažili o odfiltrování pofiderních odpovědí. V tomto průzkumu se za muslimy označilo pouhých 40 procent respondentů (32 procent šíité, pět procent sunnité a tři procenta súfijci), 68 procent lidí se vyslovilo za odluku náboženství od státu, 56 procent odmítalo výuku náboženství ve školách a 72 procent odmítalo povinné nošení ženského šátku (hidžábu). To jsou celkem radikálně sekulární postoje na zemi, jejíž oficiální název zní Íránská islámská republika. Na druhou stranu – zrovna v Íránu je ta vládnoucí klerikální vrstva tak zkorumpovaná a zároveň natolik brutální k vlastnímu obyvatelstvu, že to musí celý systém v očích průměrného občana diskreditovat. Autorita církevních činitelů v Evropě běžně trpí příliš těsným propojením se špinavou každodenní politikou a v Íránu musí tenhle proces probíhat na daleko větší škále. Internetu vystavuje muslimy moderní kultuře Poslední delší zastavení dneška: internet a jeho role. Internet je káfirstán. Naprostá většina zajímavého obsahu, který tam najdete, je dílem káfirů vyprodukovaným v zemích káfirů a určených pro jiné káfiry. Vysokorychlostní připojení včetně 4G/5G sítí přitom do bohatších muslimských zemí proniklo dávno, takže kdo se zrovna nudí doma, třeba při covidovém lockdownu, může celé dny sjíždět filmy na HBO, Netflixu, postahované na různých torrentových sítích atd. Tím pádem je ale neustále exponován moderní kultuře, která je v nich zobrazena. Sňatky nedohazují rodiče, ženy chodí s rozpuštěnými vlasy a řídí si život podle svého, po ulicích nepochodují žádné náboženské milice, gayové se se svojí orientací nemusejí schovávat atd. Taky si přitom nelze nepovšimnout, že muslimové se v těch filmech moc nevyskytují, a když už, tak jde o nějaký americký akčňák z počátku století, kde hrají roli zlých teroristů. Není nikterak lichotivé, když vás zbytek světa buď úplně ignoruje, nebo používá jako pohyblivé terče pro hlavního hrdinu. Jednou ze silných stránek římského impéria byla skutečnost, že římská kultura a společnost byla o hodně vyspělejší a život v ní o hodně pohodlnější než v původních kulturách podrobených národů. Boháči a jiní důležití lidé si nechávali stavět kamenné vily a dovážet olivový olej, víno a garum ze Středomoří. Střední vrstva obchodníků využívala dokonalý systém římských silnic k prodeji svého zboží do jiných částí impéria. Všichni dohromady těžili z toho, že legie i civilní úřady udržují mír a pořádek v každodenním životě, takže nebylo třeba se bát nájezdů, loupežníků atd. Toto byly výhody, o které by bylo škoda přijít, a dokud trvaly, silně motivovaly místní obyvatelstvo k tomu, aby zůstávalo ve svazku říše a nedělalo zbytečné problémy. Podobně velkou kulturní převahu ten západní svět nad islámským jednoznačně má a možná si ani neuvědomuje, jak zásadní roli může tato převaha v průběhu 21. století sehrát. Hodně lidí v těch muslimských státech je chyceno v životních situacích, které jim nevyhovují, a o kterých vědí, že by je v liberálnějším prostředí nemuseli vůbec řešit. Svět se vyvíjí rychleji než za Isaaca Newtona Úplně poslední poznámka, protože ty optimistické úvahy je nutno zase naředit nějakým pesimismem. Islámské komunity v Evropě nemusejí nutně podléhat těm samým trendům jako jiné oblasti islámského světa. Průzkumy ve Francii dokonce ukazují opačný trend: francouzská muslimská mládež je méně sekulární než její rodiče a prarodiče. Má to určitou vnitřní logiku: nechcete-li přijít o svoji identitu, budete se fixovat na tradice, a vzdálené komunity žijící v diaspoře se o svoji identitu bojí více než hlavní těleso národa. Platí to i v podstatně benignějším kontextu, třeba u Čechů v rumunském Banátu, kteří dodnes žijí o něco konzervativněji než moderní český vesničan ve srovnatelně velké obci u nás. Celkově je ale rostoucí sekularizace v Turecku a Saúdské Arábii docela zásadním jevem pro budoucnost. Velká část našich bezpečnostních problémů je dána tím, že tyhle státy jsou ochotny financovat všelijaké podezřelé až podvratné organizace ve zbytku světa. Pokud tahle ochota pomine, nikdo ji nejspíš nenahradí; takový Afghánistán pod vládou Tálibánců je sice zpátečnický až hrůza, ale nemá na nějakou škodlivou činnost v Evropě ani peníze, ani know-how. Tálibánci teď naopak jezdí do nevěřící ciziny o ty peníze prosit. Dobrá. Toto jsou mé důvody k opatrnému optimismu, zejména na delší časové škále kolem 30 až 40 let. Jsem si vědom, že přirozená reakce části čtenářstva bude „šmahem je odmítnout“; nejsme zvyklí uvažovat o islámu jako o něčem, co by mohlo být vnitřně zranitelné. Ale takový feudalismus někdy v 17. století mohl vypadat úplně stejně masivně, a kdeže dnes ty napudrované paruky jsou. A svět se dnes vyvíjí daleko rychleji než někdy za Isaaca Newtona. Převzato s laskavým svolením autora z jeho webu, na kterém kromě tohoto článku najdete další texty o politice a společnosti. Knihy Mariana Kechlibara si můžete objednat ZDE.
\nČas načtení: 2024-02-28 10:00:01
Farmaceutické firmy schválně brzdí vývoj nových léků i přírodní medicínu. Jde jim o zisk, ne o lidi
Internet, sociální sítě a v základu také docela obyčejná lidská upovídanost a touha pochlubit se vlastním objevem, případně zázračnou novinku poskytnout alespoň svým známým. To všechno mluví proti možnému spiknutí všeho a všech ve snaze utajit nové objevy, které by mohly zachraňovat životy, ale pro zisk několika vybraných lidí jsou lidstvu utajovány. Přesto tuto teorii podporují mnohé konspirační teorie a spousta z nás jim skutečně věří. Američané dokonce provedli rozsáhlý výzkum, aby zjistili, jak rozšířený tento názor ve společnosti je. Výsledky překvapily i vědce samotné. Tragédie ztraceného letu Santiago 513: Přistál po pětatřiceti letech s kostrami na palubě Číst více Zajímavá studie a ještě zajímavější výsledky Jak to dopadlo? Celých sedmatřicet procent respondentů se přiklánělo k názoru, že jsou zatajovány přírodní léky na rakovinu jen proto, aby měly farmaceutické firmy vyšší zisky, a podle dvaceti procent z nich je zakázáno pravdivě informovat o rakovinotvorných důsledcích mobilního telefonování. Stejné množství lidí pak věří, že pediatři očkují děti nebezpečnými vakcínami, i když o jejich negativním účinku dobře vědí. Alespoň s jednou ze šesti předložených konspiračních teorií ve výzkumu pak souhlasila téměř polovina dotazovaných. Je to neuvěřitelné číslo? Ano, obava lidí z jakéhosi spiknutí tajné vládnoucí skupiny je obrovská. A to dokonce v době, kdy se prostřednictvím internetu dozvídáme mnohdy i státní tajemství, která jsou na hranici válečného nebezpečí. Neuvěřitelné „informace“ Jsou Američané v důvěře v konspirační teorie Čechům hodně vzdálení? To bychom si velmi fandili. Stačí si vzpomenout na nedávnou pandemii covidu, očkování a vášnivé diskuse, které se kolem tohoto tématu rozpoutaly. „Jak se může někdo divit, že se rozumní lidé proti téhle diktatuře bránili?“ nechce ani dnes věřit padesátiletá paní Ladislava. „Všichni vědí, že to byla jen komedie, sami politici se očkovat nedali, i v televizi bylo vidět, že jim píchají něco jiného, jen aby ukázali, že jdou ovcím příkladem. Oni svoje děti očkovat nedali a nás tím zabíjeli,“ vrátila se k době nedávno minulé vysokoškolsky vzdělaná úřednice, která má v téhle otázce jasno. „Navíc se dobře ví, že jsou léky, které zničí rakovinu krve za pár týdnů. Jsou to přírodní metody, ale o těch se nesmí mluvit, protože jsou zadarmo. Kdyby to nějaký lékař doporučil, musí se bát o vlastní život,“ potvrzuje další vyznavačka konspiračních teorií výsledky zmiňované studie. Cílená likvidace lidstva A proč se to podle ní dělo a děje? I na to mají konspirační teoretici svoji odpověď. „Známá byla na konferenci a tam jasně říkali, že je lidstvo přemnožené, a tak je potřeba se víc jak poloviny lidí zbavit. Proto vypustili covid, proto očkovali ty, kteří by to jinak přečkali bez problémů,“ zvyšuje hlas paní Ladislava. „Je to svinstvo a my jsme jenom jejich pokusní králíci,“ ukončila rázně debatu, stoprocentně přesvědčená o oprávněnosti svého názoru. Jak je to možné a proč se k takovým teoriím lidé přiklánějí? To zkoumali také odborníci z České akademie věd a Češi si nevedli o nic líp než Američané. Konspiračním teoriím podle všeho věří na 40 % z nás. Proč a co s tím? Shakespeare vstal z mrtvých a vzal si hvězdu filmu Ďábel nosí Pradu, říkají konspirátoři Číst více Internet jako inkubátor nesmyslů Internet a sociální sítě jsou všemocné, cílené zobrazování informací podobných těm primárně vyhledávaným je pak jen jakousi „třešničkou na dortu“. Jednou vyhledaná konspirační teorie se pak takovému člověku vrací jako bumerang ze všech stran, až senzitivnější jedinec dojde k názoru, že „to přece říkají všichni rozumní lidé“. Tedy ti, s nimiž si dotyčný notuje a kteří jej v jeho názoru utvrzují. Alternativa je základ Jde-li navíc o vyznavače alternativního životního stylu nebo čínské medicíny či člověka, který se snaží přijít věcem na kloub vlastním selským rozumem, jejž chápe jako pravý opak toho, co je prezentováno v oficiálních médiích, je na problém zaděláno. Snaha o vysvětlování takových častých nesmyslů je potom těmito lidmi chápána jako diskriminace. A proč nás diskriminují? Přece právě proto, aby se ostatní nedozvěděli pravdu, kterou známe jen my, co nejsme ovce. Zklamaní lidé „Pocit rozčarování může mít mnoho podob a může se vyskytovat u lidí, kteří třeba propadli sociálním systémem a mají pocit, že je státní systém zklamal. Ale třeba i u osob, které mají extremistické politické názory, u fanoušků kryptoměn, stejně jako u lidí v exekucích. Víra v konspirační teorie je v každém případě do značné míry zrcadlem celé společnosti,“ potvrzuje podle serveru Akademie věd České republiky Marie Heřmanová ze Sociologického ústavu AV ČR, která mimo jiné zkoumá fungování sociálních sítí. Jak na to? Jak s tím bojovat? Podle filozofa a etika Davida Černého z Ústavu státu a práva AV ČR by mělo stačit pár hodin speciální výuky na školách. „Je důležité naučit děti myslet! Reforma českého školství je zcela nezbytná a mimořádně důležitá,“ zaměřuje se na výchovu mladé generace, která by snad mohla změnit myšlení. Podaří se to? Snad ano – i když jistě není vyloučeno, že je tady skupina lidí, která naše mozky ovládá natolik, že je dokáže přeprogramovat podle svých potřeb. Třeba prostřednictvím čipů, které nám zkorumpovaní lékaři vpravovali pod kůži při podvodném očkování proti covidu… Zdroj: autorský článek KAM DÁL: Elvis Presley byl mafián a šla po něm FBI. Čemu všemu jsou lidé schopni uvěřit.
\nČas načtení: 2024-06-14 10:18:20
Wi-Fi internet používame každý deň, je však problém keď nefunguje tak, ako by sme chceli. Najčastejšie sa to pritom deje, keď ho potrebujeme. ... The post Nefunguje vám Wi-Fi, ako by malo. Toto sú najčastejšie dôvody, prečo vám internet ide zle, vrátane riešení, ako to opraviť appeared first on Vosveteit.sk - Správy zo sveta technológií a vedy.
\nČas načtení: 2024-10-02 14:54:45
Pravdepodobne sa ti už stalo, že ti internet išiel pomaly. Niekedy je problém v tom, kde ho máš umiestnený, prípadne, že vysielač treba aktualizovať ... The post AKTUÁLNE: Brutálna novinka! Tento operátor začal ponúka 1,2 Gbit/s internet, stojí len pár eur! Konkurencia nemá šancu appeared first on Vosveteit.sk - Správy zo sveta technológií a vedy.
\nČas načtení: 2024-10-02 14:54:45
Pravdepodobne sa ti už stalo, že ti internet išiel pomaly. Niekedy je problém v tom, kde ho máš umiestnený, prípadne, že vysielač treba aktualizovať ... The post AKTUÁLNE: Brutálna novinka! Tento operátor začal ponúkať 1,2 Gbit/s internet, stojí len pár eur! Konkurencia nemá šancu appeared first on Vosveteit.sk - Správy zo sveta technológií a vedy.
\nČas načtení: 2025-07-25 00:55:51
Satelitní internet Starlink od společnosti SpaceX zažil svůj první rozsáhlý celosvětový výpadek. Ukázalo se, že ani internet z oběžné dráhy se nemusí obejít bez výpadků. Co za problémy stojí? Výpadek začal ve čtvrtek odpoledne a zasáhl desítky tisíc uživatelů po celém světě. Podle webu DownDetector dosáhl počet hlášených problémů téměř 60 000 případů. První zprávy o nefunkčním připojení přicházely ze Spojených států, brzy se ale ukázalo, že jde o globální problém. Service will be restored shortly. Sorry for the outage. SpaceX will remedy root cause to ensure it doesn’t happen again. https://t.co/q1bsTVtMZ7 — Elon Musk (@elonmusk) July 24, 2025 Výpadek
\nČas načtení: 2025-09-02 10:42:00
Operátor O2 přináší vysokorychlostní internet pro miliony domácností
Praha 2. září 2025 (PROTEXT) - Operátor O2 přináší vysokorychlostní internet pro miliony domácností. A k tomu navíc Oneplay k Internetu pouze u O2 • O2 Internet MAX je teď ještě rychlejší. K vysokorychlostnímu internetu včetně optiky se mohou připojit miliony domácností v ČR. • Tarify kromě rychlého a dostupného internetu obsahují také zabezpečení proti kybernetickým útokům O2 Security a velkou porci zábavy s Oneplay. • Oneplay k Internetu nabízí více než 40 TV stanic, každý měsíc 5 titulů z videotéky a chytré funkce jako přetáčení, nahrávání nebo zpětné sledování. • O2 Security v tarifech chrání zákazníky před stovkami milionů online hrozeb měsíčně. • Balíček O2 spolu, který zákazníkům zvýhodňuje služby, využívá už většina zákazníků s internetem od O2. O2 pokračuje ve zrychlování a modernizaci pevného internetu a zajišťuje svým zákazníkům vždy nejlepší dostupnou rychlost v dané lokalitě. „Jen letos jsme zvýšili rychlost připojení dalším desítkám tisíc zákazníků. Většinu jsme převedli na náš optický internet s rychlostí až 2000 Mb/s. Díky masivním investicím a spolupráci se společností CETIN je dnes náš internet dostupný pro 99 % domácností v Česku. K vysokorychlostnímu internetu, který označujeme od 250 Mb/s a výš, se připojí miliony z nich,“ říká ředitel fixních služeb v O2 Martin Čejka. S O2 Internetem MAX má zákazník za cenu 599 Kč vždy tu nejvyšší dostupnou rychlost v dané lokalitě. Navíc prvních šest měsíců služby získá zvýhodněnou cenu 399 Kč měsíčně. V případě, že si není zákazník jistý, jakou rychlost má na své adrese dostupnou, jednoduše to zjistí na webu O2. Ještě stabilnější Wi-Fi v každém koutě domova přináší třetí generace O2 Smart Boxu, která zajistí spolehlivé pokrytí všude tam, kde je potřeba. Spravovat lze jednoduše v aplikaci Moje O2. Součástí internetu od O2 je i Oneplay O2 Internet MAX přináší nejen vysokou rychlost a dostupnost, ale také neomezenou zábavu pro všechny členy domácnosti. Součástí O2 Internetu MAX zákazník automaticky získává i přístup do služby Oneplay. Z bohaté videotéky může vybírat ihned po objednání internetu. Nemusí tedy čekat na instalaci technikem. „Každému, kdo má internet od O2, dáváme navíc speciální tarifní plán Oneplay k Internetu. Do služby Oneplay se pak stačí přihlásit stejnými přihlašovacím jménem a heslem jako do aplikace Moje O2. A to na televizi nebo klidně z telefonu. Snadno si tak mohou vyzkoušet, co vše Oneplay nabízí. Pro zákazníky, kteří dosud sledují lineární televizi přes anténu, je to jasná volba – mohou se sami rozhodnout, kdy a co chtějí sledovat, a nespoléhat se na to, co právě běží v televizi,” říkáDana Tomášková, ředitelka digitálních služeb a Oneplay v O2. Co je součástí tarifního plánu Oneplay k Internetu? • Více než 40 televizních kanálů – od oblíbených českých stanic, jako je Nova, ČT1, ČT2, ČT Sport nebo Prima, až po prémiové programy jako například Disney Channel, Filmbox či National Geographic. • Chytré funkce, jako je přetáčení, sledování programu až 7 dní zpětně nebo možnost nahrávání. • Každý měsíc výběr 5 titulů z videotéky s více než 2 000 filmy, seriály a pořady. • Rozšířená nabídka na prvních 7 dní, aby si zákazníci mohli vyzkoušet, co vše Oneplay nabízí. • Flexibilní sledování na televizoru, počítači i v mobilu – doma i na cestách. Kompletní seznam kanálů a výhod je k nahlédnutí na webu O2. V případě, že chce zákazník Oneplay využívat naplno, může kdykoliv přejít na vyšší tarifní plán s širší nabídkou – třeba s větším sportovním obsahem. „Máme radost, že je Oneplay stále oblíbenější službou pro sledování kvalitního lokálního i zahraničního obsahu. Aktuálně startujeme podzimní televizní sezónu, diváci se proto mají na co těšit. Již brzy například začne další řada reality show Love Island, která vždy patří na platformě mezi nejpopulárnější formáty,“ dodává Lucie Oravčíková, Digital Director TV Nova a Oneplay. Bezpečný internet pro každý domov Tarify O2 Internet MAX nabízejí nejen rychlé připojení a bohatou zábavu, ale zároveň chrání zákazníky v online světě. Součástí každého tarifu je služba O2 Security, která měsíčně zneškodní stovky milionů internetových hrozeb. Zejména phishing a škodlivý malware, před nimž jsou uživatelé díky O2 Security spolehlivě chráněni. „Zákazníci si navíc mohou v aplikaci Moje O2 snadno upravit, jaký obsah chtějí filtrovat. Mohou také například blokovat nevhodné stránky pro děti, omezit přístup k zábavním portálům nebo sociálním sítím,“ doplňuje Radek Šichtanc, ředitel bezpečnosti v O2. Výhodnější internet pro většinu zákazníků díky O2 Spolu Všechny tarify O2 Internet MAX mohou být součástí výhodného balíčku O2 Spolu, který zákazníkům umožňuje kombinovat internet, volání i Oneplay za ještě lepší cenu a šetří tak peníze celé domácnosti. A právě proto ho už většina zákazníků s internetem od O2 využívá. Každý si navíc může snadno spočítat, kolik díky kombinaci služeb ušetří. Kalkulačka O2 Spolu Marketingová kampaň představuje výhody O2 Internetu MAX Na celé září a říjen O2 nasazuje celonárodní kampaň, která představuje hlavní výhody tarifů O2 Internet MAX. „Novou kampaní chceme zákazníkům ukázat, že O2 Internet MAX přináší vše, co od domácího internetu očekávají – rychlost, bezpečí, kvalitní Wi-Fi i zábavu díky Oneplay. Zákazníci tak získají jediný internet, který se postará o potřeby celé domácnosti, popisuje kampaň David Daneš, ředitel marketingové komunikace v O2. A dodává: „Z průzkumů víme, že řada zákazníků není spokojena s internetem ve své lokalitě. Proto je v kampani vybízíme, aby si na našem webu jednoduše ověřili, zda mohou mít lepší připojení i u sebe doma.“ S kampaní se lidé mohou setkat napříč celým Českem – na bigboardech, reklamních plochách v MHD, outdoorových hypercubech či čerpacích stanicích, ale také v online prostředí, tištěných médiích a standardních O2 komunikačních kanálech. V televizi poběží tři spoty ve variantách, které zdůrazňují hlavní benefity O2 Internetu MAX: maximální zábavu díky Oneplay, bezpečí s O2 Security a dostupnost pro miliony domácností. Kreativní agentura: Free Andy Agency Klient: David Daneš, Tomáš Hoyer, Jan Maňák Klientský servis: Dagmar Mikšíková a Žofia Drugdová Client Service Director: Žofia Drugdová Account Manager: Nina M. Smékalová Production Manager: Samantha Berdy Kreativní team: Ondřej Křišťan Produkce kampaně: ALIEN Studio, Daniela Holko Režisér: Ondřej Křišťan Filmová produkce: Boogie Films Animace a Obrazová Postprodukce: ALIEN Studio Zvuková produkce: KABELOVNA Studios Hudba: Oliver Fillner Kontakt: monika.jezkova@o2.cz ČTK Connect ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz.
Čas načtení: 2025-09-01 08:20:00
Praha 1. září 2025 (PROTEXT) - T-Mobile připravil speciální akci pro všechny nové zájemce o vysokorychlostní pevný internet. Zákazníci službu od září získají za příjemných 299 korun měsíčně na půl roku a k tomu mohou využít bonus 5000 Kč na nový hardware. Speciální zvýhodněná nabídka platí od 1. 9. až do 31. 10.Při výběru tarifů s rychlostí 1 nebo 2 Gbit/s, se závazkem na 24 měsíců, získají zákazníci spolu s nižší cenou příjemný bonus v hodnotě 5 000 Kč, který mohou využít na nákup vybraného hardwaru. Vybrat si lze z pestré nabídky – například nový T Tablet 2 s AI asistentem Perplexity s dotací za 1 Kč, televizory LG, herní konzole Sony PlayStation nebo notebooky. Nabídka platí pro služby T Fiber a Cable.„Nejsilnější spojení vznikají doma. Proto chceme zpřístupnit náš vysokorychlostní internet co nejširšímu množství zákazníků a zároveň jim nabídnout náš exkluzivní chytrý hardware už od jedné koruny. Věřím, že tato kombinace jim umožní naplno využívat moderní technologie a současně prožít více hodnotných okamžiků mezi svými v pohodlí domova,“ dodává Maximilliano Bellassai, obchodní ředitel pro rezidentní zákazníky T-Mobile.T-Mobile nabízí pokrytí pevným vysokorychlostním internetem více než 1,25 milionu domácností v Česku a každý rok jej přináší i dalším novým téměř 200 tisícům domácnostem. Svůj fixní internet nabízí jako komplexní službu, jejíž součástí je kromě přivedení připojení přímo do bytu také odborná instalace technikem zdarma a kvalitní pokrytí každého místa v domácnosti díky službě Magenta Wi-Fi. Celou administraci domácí sítě pak zvládne integrovaný Wi-Fi manažer v aplikaci Můj T-Mobile.Od 1. 9. více informací zde www.t-mobile.cz/internet-s-bonusem Přehled cen: T Fiber a CableSlužbaMěsíční cenaCena profesionální instalaceZvýhodnění v kč bez závazkuZvýhodnění v kč se závazkem 24 měsícůFiber internet 250,Cable internet 250399 Kčzdarma299prvních 6 měsícůn/aFiber internet 500,Cable internet 500499 Kčzdarma299prvních 6 měsícůn/aFiber internet 1000,Cable internet 1000599 Kčzdarma299prvních 6 měsíců299 prvních 6 měsíců + 5 000 Kč na nákup vybraného HWFiber internet 2000,Cable internet 2000699 Kčzdarma299prvních 6 měsíců299 prvních 6 měsíců + 5 000 Kč na nákup vybraného HW
Čas načtení: 2025-12-03 09:00:07
Amazon a Google spojují síly, chtějí zabránit masivním výpadkům internetu
Výpadky cloudových služeb umí efektivně vyřadit značnou část internetu Amazon a Google se proto spojili, aby jejich výskyt co možná nejvíce omezili K jejich iniciativě se v příštím roce přidá také Microsoft Internet je velmi robustní lidský vynález. Jak nám ale čas od času připomene, umí být také neuvěřitelně křehký a jeden výpadek na tom správném místě umí vyřadit z provozu značnou část webových stránek a služeb, jako se tomu stalo kupříkladu u nedávného výpadku Amazon Web Services. Aby se tomu do budoucna předešlo, či alespoň omezilo, vznikla nová spolupráce mezi Amazonem a Googlem, která by mohla být právě začátkem konce velkých výpadků. Přečtěte si celý článek Amazon a Google spojují síly, chtějí zabránit masivním výpadkům internetu
Čas načtení: 2025-03-05 09:30:00
Zákon má zavést efektivní správu dat ve veřejném sektoru, projedná ho vláda
Nové principy správy dat veřejného sektoru, úpravu jejich regulace i možnost opakovaného užití, má zavést nový zákon. Normu dnes projedná vláda, žádost je o formu „s rozpravou“. Zákon už během připomínkového řízení nasbíral řadu výhrad ze strany ministerstev a úřadů.
Čas načtení: 2024-05-12 07:37:00
Dotace na lepší signál ve vlacích. ČTÚ už vypsal výzvu
Na hlavních železničních tratích v České republice by měl ve vlacích fungovat lépe mobilní signál. Zajistit to má dotační výzva, kterou vypsal na konci dubna Český telekomunikační úřad (ČTÚ). Celkem je v ní na takzvané opakovače nebo propustná okna vyčleněno 300 tisíc korun. Finance putují z Národního plánu obnovy.
Čas načtení: 2025-03-03 14:30:00
O přípravu pokrytí 5G v tunelech se na koridoru mezi Prahou a Ostravou postará AŽD Praha
Správa železnic vybrala v tendru na pokrytí 5G v rámci zavádění FRMCS (Future Railway Mobile Communication System) pro koridor mezi Prahou, Českou Třebovou, Brnem a Ostravou společnost AŽD Praha. Jde o první etapu pokrytí tunelů. Společnost se zakázky zúčastnila jako jediná a nabídla cenu 88,2 milionu korun s DPH.
Čas načtení: 2025-09-02 15:33:33
Nábor mezi ruské špiony a sabotéry. Tajné služby jsou ve střehu
Němečtí kriminalisté a tajné služby dnes varovali, že na sociálních sítích evidují stále víc pokusů o nábor lidí pro špionáž a sabotáž v Německu. Pravděpodobně jsou za nimi ruské tajné služby, které se snaží získat přímo i přes prostředníky agenty „na jedno použití“, uvedli ve společné tiskové zprávě.
Čas načtení: 2026-03-05 15:52:38
Jednoduší GDPR skrývá nebezpečí. Ochránci soukromí varují před ohrožením osobních dat
Ochrana osobních údajů na internetu, jak ji známe, je v ohrožení. Tvrdí to neziskové organizace. Poukazují přitom na legislativní balíček, který má v zájmu zvýšení konkurenceschopnosti zjednodušit evropská pravidla pro technologické firmy, jako je třeba GDPR. Právě změny v obecném nařízení o ochraně osobních údajů, známém spíše pod zkratkou GDPR, patří k nejkontroverznějším bodům.
Čas načtení: 2024-03-06 13:00:00
Vlaky jako Faradayova klec. Na pokrytí vozů mobilním signálem 5G má jít 300 milionů
Rozhovor se přeruší v polovině, prohlížení zpráv v mobilním telefonu drhne. V budoucnu by k tomu mělo v českých vlacích, alespoň tedy těch, které se pohybují na hlavních železničních koridorech Transevropské dopravní sítě TEN-T v České republice, docházet v méně případech. Stát na pokrytí vnitřku železničních vagonů mobilním signálem 5G poskytne dotaci ve výši 300 milionů korun.
Čas načtení: 2025-05-26 12:00:43
Jak se archivuje v době internetové? Netradiční práci můžete sledovat v přímém přenosu
Internetový archiv patří mezi důležité instituce současného internetu Pokud vás zajímá, jak přistupuje k archivaci, můžete sledovat živý přenos Ten sice běží 24/7, avšak archiváři pracují jen ve všední dny od 16:30 do 0:30 Pakliže jste se někdy vydali do hlubin internetu a chtěli jste vědět, jak některé stránky vypadaly v minulosti, jistě jste se setkali s projektem Internet Archive (archive.org), který si dal za úkol uchovat co možná nejvíce z historie internetu přístupné veřejnosti. Zvídavější z vás poté jistě zajímalo, jak práce archivářů vypadá – na tuto otázku vám odpoví nový projekt spadající pod Internet Archive, v rámci kterého můžete sledovat archiváře při práci prostřednictvím živého přenosu na YouTube. Přečtěte si celý článek Jak se archivuje v době internetové? Netradiční práci můžete sledovat v přímém přenosu
Čas načtení: 2025-07-13 19:30:45
Japonci mají extrémně rychlý internet. Celý Netflix s ním stáhnete za méně než 1 sekundu
Japonský vědecký institut otestoval globálně nejrychlejší optickou síť s rychlostí 1,02 petabitu za sekundu Jde sice o laboratorní provoz nedostupný v běžných podmínkách, ale ukazuje slibnou budoucnost Japonsko překonalo dosavadní rychlostní rekord pevného internetu. Japonský Národní institut informačních a komunikačních technologií (NICT) pro testovací účely vyzkoušel přenos s rychlostí 1,02 petabitu za sekundu (Pb/s). To je tak závratná rychlost, že stažení celé databáze filmů a seriálů z Netflixu by zabralo méně než jednu sekundu. Přečtěte si celý článek Japonci mají extrémně rychlý internet. Celý Netflix s ním stáhnete za méně než 1 sekundu
Čas načtení: 2025-07-24 23:33:31
Starlink má výpadek. Lidé z celého světa jsou bez internetu, Musk se omlouvá
Satelitní internet Starlink od společnosti SpaceX nefunguje po celém světě. Jde o historicky největší výpadek služby Elona Muska. Důvod zatím neznáme.Přečtěte si celý článek: Starlink má výpadek. Lidé z celého světa jsou bez internetu, Musk se omlouvá
Čas načtení: 2017-01-19 19:17:08
Mobilní internet: Jak na něj a je možné ho mít v notebooku nebo tabletu?
Chcete mít internet stále po ruce? Pak je tu jednoduché řešení. Využijte mobilního internetu, který vám zaručí, že budete stále on-line. Navíc ho můžete mít i ve svém tabletu či notebooku. Jak na to? A co když nechcete být stále připojeni? Lze mobilní internet nějak vypnout? Tablet lačný po internetu Na stolečku ve vlaku vám ... Číst dál The post Mobilní internet: Jak na něj a je možné ho mít v notebooku nebo tabletu? appeared first on iPhone v kapse.
Čas načtení: 2025-02-02 13:51:56
Položme si otázku, kdy přesně na den vznikl internet, a tím je zde logicky otázka co je internet a co není internet? Určení přesného dne vzniku internetu závisí na definici toho, co považujeme za „internet“. Internet je globální síť propojených počítačů, které mezi sebou komunikují pomocí protokolu TCP/IP. Je to síť sítí, která umožňuje přenos… Číst dále »Vznikl internet 6 srpna 1991?
Čas načtení: 2025-04-26 11:07:31
O2 koupilo poskytovatele internetu Nej.cz a lidem zdražuje tarify. Jak se bránit?
O2 upevňuje svou pozici na trhu. Po akvizici Nej.cz přebírá zákazníky a zdražuje jim internetové tarify i televizní služby. Jak se bránit?Přečtěte si celý článek: O2 koupilo poskytovatele internetu Nej.cz a lidem zdražuje tarify. Jak se bránit?
Čas načtení: 2025-10-29 07:00:09
Fiasko s 5G se už nesmí opakovat, zní ze Samsungu. Pro 6G chystá zásadní změnu
Na světové konferenci o 6G se neprobíraly jen složité technické detaily Inženýr ze Samsungu připomenul, že je důležité novou technologii také správně propagovat Klíčem nemají být syrová technická data, ale využitelnost v praxi Mobilní internet je dnes již všudypřítomný a neustále se vyvíjí. Zatímco v některých fázích bylo zavádění nového standardu problematické (například 3G v tuzemsku), jiné naopak probíhalo hladce a bez větších zádrhelů. V případě implementace aktuálního standardu 5G to nicméně nebylo (a stále není) tak plynulé, jak bychom si mohli myslet. A nemyslíme tím některé jedince, kteří proti sítím páté generace aktivně bojují s více či méně bizarními argumenty. Řeč je o tom, jakým způsobem se celá nová generace prezentovala koncovým zákazníkům. Přečtěte si celý článek Fiasko s 5G se už nesmí opakovat, zní ze Samsungu. Pro 6G chystá zásadní změnu
Čas načtení: 2025-11-25 12:00:28
Nejrychlejší satelitní internet? Amazon nabídne až 1 Gb/s, běžní uživatelé si ale počkají
Amazon Leo Ultra má být nejrychlejším satelitním internetem na trhu Nabídnout má až 1 Gbps stahování a 400 Mbps nahrávání současně Pro začátek ale bude k dispozici pouze pro zákazníky z firemního a vládního sektoru Mít kvalitní internetové připojení je v dnešní době standard, ze kterého chce slevovat jen málokdo. Pokud ale bydlíte v oblasti, kde rychlý a stabilní internet je vizí budoucnosti a optický kabel vysloveně sci-fi, není od věci sáhnout po satelitním internetu. V této oblasti výrazně dominuje společnost SpaceX a jeho satelitní internet Starlink, který nabízí nejen relativně rychlý a spolehlivý internet, ale také nezruinuje vaši peněženku. Prakticky v každém odvětví je ale dobrá konkurence a v tomto ohledu nechce zůstat Amazon pozadu. Přečtěte si celý článek Nejrychlejší satelitní internet? Amazon nabídne až 1 Gb/s, běžní uživatelé si ale počkají
Čas načtení: 2026-02-12 19:00:56
Položme si otázku, kdy přesně na den vznikl internet, a tím je zde logicky otázka co je internet a co není internet? Určení přesného dne vzniku internetu závisí na definici toho, co považujeme za „internet“. Internet je globální síť propojených počítačů, které mezi sebou komunikují pomocí protokolu TCP/IP. Je to síť sítí, která umožňuje přenos… Číst dále »Vznikl internet 6 srpna 1991?
Čas načtení: 2024-07-08 19:12:52
Internet je skrytě ovládaný monopoly
Podívejme se na internet z hlediska vzhledu a obsahu, někde je chyba že se nám nelíbí na internetu vzhled a obsah a tou chybou je to že lidi nepochopili jak má internet vypadat a jaké informace nám má poskytovat, lidi si pletou internet s časopisy a nechápou to že internet není časpis s obrázky. To, …Pokračovat ve čtení Internet je skrytě ovládaný monopoly
Čas načtení: 2024-10-01 10:30:37
Konec snů o čtvrtém operátorovi, O2 získalo 100% podíl v Nordic Telecom
Nordic Telecom se stane součástí operátora O2 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže akvizici oficiálně posvětil Českému telekomunikačnímu trhu dominují tři velcí hráči – T-Mobile, Vodafone a O2. Dříve se delší dobu spekulovalo o vstupu čtvrtého operátora, přičemž oním dalším do party měl být Nordic Telecom. K tomu nakonec ale nedošlo a v roce 2020 si klíčové kmitočty pro chytré mobilní sítě 5G v pásmu 700 megahertzů (MHz) si mezi sebou rozdělili O2, T-Mobile a Vodafone. Snaha Nordic Telecom dostat se mezi „velkou trojku“ se nakonec podařila, byť trochu jinak, než si všichni představovali. Přečtěte si celý článek Konec snů o čtvrtém operátorovi, O2 získalo 100% podíl v Nordic Telecom