Aktuální Zprávy

Čas načtení: 2026-06-16 09:35:00

Bitcoin spadol o 50 percent. Analytici radia maximálne päť percent v portfóliu

Bitcoin sa prepadol z júlového maxima o takmer 50 percent. Analytici vysvetľujú príčiny pádu a odporúčajú obmedziť podiel kryptomeny v portfóliu na päť percent. The post Bitcoin spadol o 50 percent. Analytici radia maximálne päť percent v portfóliu appeared first on AndroidPortal.sk.

Čas načtení: 2024-05-23 15:36:00

L’Oréal znovu potvrzuje své vedoucí postavení v oblasti beauty technologií a představuje pokročilou technologii biotisku kůže a laboratoř pro tvorbu obsahu na bázi generativní umělé inteligence, která podporuje kreativitu

Praha/Paříž 23. května 2024 (PROTEXT) - "Chcete-li v dnešní době být nejlepší na trhu s kosmetikou, musíte být zároveň lídrem v oblasti beauty technologií," říká Barbara Lavernos, zástupkyně generálního ředitele odpovědná za výzkum, inovace a technologie ve společnosti L’Oréal, která vystoupí na veletrhu Viva Technology Paris 2024Společnost L’Oréal dnes na veletrhu Viva Technology v Paříži představí inovace, které přinášejí "Krásu pro každého díky pokročilým technologiím", v duchu svého přesvědčení, že krása není uniformní a musí jít ruku v ruce s inkluzivitou a odpovědností.Mezi nejdůležitější novinky patří portfolio špičkové diagnostiky pleti a vlasů, osobní kosmetický asistent využívající generativní umělou inteligenci (GenAI), CREAITECH -laboratoř, která pomocí GenAI pomáhá rozvíjet kreativitu při tvorbě obsahu v oblasti krásy, revoluční vysoušeč vlasů založený na technologii infračerveného světla, zařízení na tzv. micro-surfacing – proceduru profesionální péče o pleť a technologická platforma maximálně odrážející vlastnosti lidské kůže pro vědecký výzkum a testování produktů."Jako dlouholetí průkopníci v oblasti beauty technologií jsme pevně přesvědčeni, že technologie mohou posouvat hranice možností v oblasti krásy a zlepšovat tak životy lidí po celém světě. Díky pokročilé diagnostice, kosmetickým službám využívajícím rozšířené reality, asistentům na bázi generativní umělé inteligence, kreativitě podpořené generativní umělou inteligencí a průlomovými přístroji utváříme novou koncepci krásy, která je více personalizovaná, inkluzivní a odpovědná," uvedla Barbara Lavernos, zástupkyně generálního ředitele odpovědná za výzkum, inovace a technologie ve skupině L’Oréal Groupe. "Tento týden na veletrhu VivaTech představujeme kromě dalších průlomových inovací společnosti L’Oréal také naši technologii Skin Technology: novou biotištěnou kůži, která lépe odráží vlastnosti skutečné lidské kůže a otevírá tak výzkumníkům v kosmetickém a zdravotnickém odvětví zcela nové možnosti."Skin Technology společnosti L’Oréal, která vznikla spoluprací odborníků z oblastí biologie, mechaniky a elektroniky, lépe odráží obrovskou rozmanitost skutečné lidské kůže, včetně jejích onemocnění, jako jsou ekzémy či akné, a také schopnosti opalovat se a hojit se po zranění. L’Oréal v současné době spolupracuje se startupy i renomovanými instituty po celém světě na dalším vývoji technologie, která dokáže vytvořit kůži schopnou citu. Díky Skin Technology bude možné ještě zvýšit standardy testování výrobků a dále omezit testování kosmetiky na zvířatech, o které se L’Oréal zasazuje už od roku 1989.Skupina L’Oréal Groupe také představuje svou vlastní laboratoř pro tvorbu obsahu s využitím generativní umělé inteligence nazvanou CREAITECH, která má změnit způsob, jakým se v rámci skupiny tvoří multimediální obsah. CREAITECH slouží jako bezpečný prostor pro experimentování s generativní umělou inteligencí. CREAITECH společnosti L’Oréal usnadňuje tvorbu obsahu v souladu se zásadami značky a lokalizovaného obsahu napříč jejími 37 kosmetickými značkami a současně zvyšovat schopnost marketérů ovládat nástroje, které jim pomohou podpořit kreativitu. Skupina L’Oréal Groupe také oznamuje partnerství se společností Meta a předními tvůrci obsahu, aby i nadále posouvala hranice kreativity."Technologie vložené do rukou kreativních lidí nabízí úžasný potenciál a nástroj k sebevyjádření a vyjádření značky," řekla Asmita Dubey, ředitelka pro digitální technologie a marketing skupiny L’Oréal Groupe. "Naše laboratoř CREAITECH je důkazem toho, čeho je možné v kreativním odvětví dosáhnout spojením lidského faktoru a nástroje generativní umělé inteligence. Díky našim novým modelům uzpůsobeným pro jednotlivé značky můžeme umělou inteligenci naučit rozpoznávat jedinečné prvky jejich vizuální komunikace a rychleji tak spouštět inovativní kampaně. A přitom nemusíme slevit z našich zásad odpovědného užívání umělé inteligence, které zahrnují závazek nepoužívat v naší externí komunikaci realistické vyobrazení tváří, těl, vlasů a pokožky generovaných umělou inteligencí za účelem podpory nebo zdůraznění výhod produktů."Dubey dále uvedla: "Se společností Meta dále představujeme program New Codes of Beauty Creator Program, který umožní nové generaci tvůrců 3D, AR a AI obsahu zkoumat nové hranice kreativity v oblasti krásy. Průkopníky jsou v těchto nových tvůrčích oblastech naše značky L’Oréal Paris, Lancôme a La Roche-Posay, které navázaly spolupráci s 30 tvůrci, kteří dokáží těžit z využití nejmodernějších nástrojů a techniky. Naším cílem je rozvíjet technologickou tvořivost v rostoucí ekonomice tvůrců."Barbara Lavernos a Asmita Dubey 22. května na veletrhu VivaTech na pódiu 1 společně přednesou hlavní přednášku společnosti L’Oréal na téma "UTVÁŘENÍ NOVÉ KONCEPCE KRÁSY S POMOCÍ BEAUTY TECHNOLOGIÍ“. Ve dnech 22.–25. května budou návštěvníkům veletrhu VivaTech k dispozici také technologičtí odborníci společnosti L’Oréal, kteří ve svém stánku F37 představí následující novinky:BEAUTY TECHNOLOGIE PRO SPOTŘEBITELEPřístroj Kiehl‘s Derma-Reader vyhodnocuje pleť zákazníků pomocí klinické zobrazovací technologie, měří více než 11 atributů pleti na povrchu i pod povrchem, a kromě cílené kosmetické rutiny doporučí také vhodné tipy týkající se životního stylu, které lze zařadit do každodenní péče o pleť.Lancôme RENERGIE NANO-RESURFACER| 400 BOOSTER je kosmetické zařízení, které bylo speciálně vyvinuto pro zlepšení pronikání kosmetických přípravků do rohové vrstvy kůže a následného zesílení jejich účinnosti. Tento přístroj využívá průlomovou patentovanou technologií nanočipů, které sestávají z více než 400 ultrapřesných nanohrotů, a umožňuje dosažení klinicky testovaných výsledků v domácím prostředí.L’Oréal Paris Beauty Genius je osobní kosmetický asistent využívající generativní umělé inteligence, který uživatelům poskytuje personalizovanou diagnostiku a doporučení a umožňuje jim jednoduše a snadno se dozvědět cokoli o kráse.L’Oréal Professionnel AirLight Pro představuje revoluci ve vysoušení vlasů, která je šetrnější k vlasům i životnímu prostředí. AirLight Pro je určen pro profesionály i domácí využití a kombinuje infračervené světlo s vysokorychlostním proudem vzduchu, který účinně vysušuje vodu na povrchu vlasů, čímž přispívá k lepší kvalitě vlasů a jejich hladkému pocitu a lesku.L’Oréal Professionnel My Hair [iD] Hair Reader je jedinečný přístroj sloužící k analýze barvy vlasů, který pomocí velmi přesné optiky analyzuje zdraví vlasů a měří jejich barvu, včetně přirozené barvy a barvy po délce vlasu, procento šedin, průměru vlasových vláken a jejich hustoty, a umožňuje tak nabízení vhodné barvy vlasů pro jednotlivé spotřebitele.BEAUTY TECHNOLOGIE PRO PRŮMYSLSkin Technology by L’Oréal Již více než 40 let stojí společnost L’Oréal v čele oblasti rekonstrukce lidské kůže pomocí nejmodernějších testovacích modelů pro biologický a dermatologický výzkum. Skin Technology společnosti L’Oréal kombinuje to nejlepší z biologie, mechaniky a elektroniky, a vytváří tak inkluzivní testovací modely, které odráží složitost lidské kůže a zvyšují standardy testování v kosmetickém průmyslu a zároveň umožňují osobám ve zdravotnictví, startupům a výzkumným ústavům těžit z těchto odborných znalostí.L’Oréal CREAITECH GenAI Beauty Content Lab Během posledních osmi měsíců využívala laboratoř CREAITECH model WPP NVidia a několik dalších velkých jazykových modelů, difuzních modelů a partnerů. Skupina L’Oréal Groupe v rámci tohoto bezpečného experimentálního prostoru otestovala více než 20 technologií generativní umělé inteligence a se svými značkami uspořádala desítky workshopů, kde vzniklo více než 1000 obrázků v oblasti kosmetiky a krásy. Laboratoř CREAITECH je dále průkopníkem ve vývoji modelů pro jednotlivé značky (Brand Custom Models), které jsou trénované na základních prvcích vizuální komunikace značek skupiny L’Oréal, které pak umožňují tvorbu obsahu v souladu se stylem značky. Prvními značkami, které tuto službu přizpůsobenou na míru využívají ve svém procesu tvorby obsahu, jsou La Roche-Posay a Kérastase.Nové kódy krásy: Ekonomika tvůrců L’Oréal Groupe a Meta představují program New Codes of Beauty Creator Program, který umožní nové generaci tvůrců 3D, AR a AI obsahu zkoumat nové hranice kreativity v oblasti krásy. Průkopníky jsou v těchto nových tvůrčích oblastech naše značky L’Oréal Paris, Lancôme a La Roche-Posay, které navázaly spolupráci s 30 tvůrci, kteří dokáží těžit z využití nejmodernějších nástrojů a techniky. Naším cílem je rozvíjet technologickou tvořivost v rostoucí ekonomice tvůrců.Digitální udržitelnostJako čtvrtý největší zadavatel reklamy na světě se společnost L’Oréal zavázala jít příkladem a umožnit dalším hráčům v odvětví měřit emise CO2, které vznikají v rámci digitálních aktivit, a identifikovat možné způsoby snižování jejich dopadu na životní prostředí. Na veletrhu VivaTech zdůrazníme tři z našich partnerství, díky nimž se můžeme komplexně zabývat digitální udržitelností:IMPACT+, francouzský startup v oblasti technologického řešení otázek udržitelnosti (sustaintech), který nám umožňuje měřit uhlíkovou stopu z digitálních médií,ADGREEN, partner v oblasti ekologické technologie (greentech), který nám umožňuje měřit základní uhlíkovou stopu při tvorbě multimediálního obsahu,a dále FRUGGR, francouzský startup, který nám umožňuje měřit uhlíkovou stopu našich webových stránek. O společnosti L’OréalJiž 115 let má společnost L’Oréal jako přední hráč na světovém trhu s kosmetikou jediný cíl: plnit přání v oblasti kosmetiky spotřebitelům na celém světě. Cílem naší tvorby je krása, která hýbe světem, a tento záměr rovněž definuje, jak k této oblasti přistupujeme: odpovědně, inkluzivně, eticky a velkoryse, vždy s ohledem na sociální otázky a udržitelnost životního prostředí. Díky širokému portfoliu 37 mezinárodních značek a ambiciózním závazkům v oblasti udržitelnosti nabízíme v programu L’Oréal pro budoucnost každému na celém světě to nejlepší z hlediska kvality, účinnosti, bezpečnosti, jakož i z hlediska korektního a odpovědného přístupu, a zároveň oslavujeme krásu v její nekonečné rozmanitosti. V roce 2023 dosáhl koncern se svými více než 90 000 oddanými zaměstnanci, vyváženou geografickou působností a prodejem napříč všemi distribučními sítěmi (e-obchod, hromadný trh, obchodní domy, lékárny, parfumerie, kadeřnické salony, značkový maloobchodní prodej a maloobchodní prodej v oblasti cestovního ruchu) tržeb ve výši 41,18 miliardy eur. Koncern disponuje 20 výzkumnými centry v 11 zemích světa a týmem odborníků v oblasti výzkumu a inovací, který čítá více než 4000 vědců a 6400 pracovníků v digitální oblasti, díky nimž se společnost L’Oréal zaměřuje na vývoj kosmetiky budoucnosti a na to, aby se stala tahounem v oblasti beauty technologií. Více informací naleznete na https://www.loreal.com/en/mediaroom"Tato tisková zpráva není obchodní nabídkou ani výzvou ke koupi akcií ve společnosti L’Oréal. Více informací o společnosti L’Oréal najdete ve veřejných dokumentech uložených u francouzského úřadu Autorité des Marchés Financiers, jejichž anglické znění je dostupné na našich internetových stránkách www.loreal-finance.com.Tato tisková zpráva může obsahovat informace prognostického rázu. Ačkoliv se podle názoru společnosti tyto prognózy zakládají na předpokladech, které jsou k datu zveřejnění této tiskové zprávy odůvodněné, z principu existují rizika a jistá míra nejistoty, které mohou způsobit, že skutečné výsledky se budou od výsledků naznačovaných nebo odhadovaných těmito prognózami lišit." Zdroj: L’Oréal Česká republika/Slovensko ČTK Connect ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz.  

Čas načtení: 2025-09-03 19:30:04

Recenze Google Pixel 10 Pro (XL): maximálně povedený Android

Google Pixel 10 Pro je nejnovější vlajková loď amerického výrobce Sází zejména na umělou inteligencí prošpikovaný systém a fotoaparáty Mezi další novinky patří výkonnější čipset Tensor G5 a podpora magnetického příslušenství Model Pro zakoupíte ve dvou velikostech, a to od 27 990 Kč, respektive od 33 090 Kč Když Google oznámil své nejnovější smartphony Pixel 10, očekávání byla vysoká. Vlajkové lodě opět přicházejí ve dvou velikostech – Pixel 10 Pro a 10 Pro XL. Slibují vylepšení v oblasti výkonu, výdrže baterie, nabíjení, ale svůj typický design nemění. Přečtěte si celý článek Recenze Google Pixel 10 Pro (XL): maximálně povedený Android

Čas načtení: 2021-01-03 20:14:18

Století robotů

Milí čtenáři, nastal pomalý a pošmourný začátek ledna. Domácí politika se točí hlavně kolem vakcinace, ve které máme proti Izraeli či Velké Británii dost zoufalé zpoždění. Nějaké zásadní efekty brexitu zatím nenastaly, na volbu nového předsedy CDU se teprve čeká, množství aut shořelých ve Francii nepřekročilo obvyklý standard atd. V takovém hluchém okamžiku se skrývá příležitost k tomu, podívat se na vývoj s určitým odstupem. A přitom máme dobré téma – právě před sto lety zazněl na divadelních prknech pojem „robot“, jedno z mála dnes univerzálně rozšířených slov, které je českého původu. Roboti budou nejspíš naše následující roky utvářet čím dál více. Jak? Zatím nejsou pány světa  Před pár dny vydala firma Boston Dynamics taneční video, ve kterém vystupuje několik jejích robotů, včetně antropomorfního typu Atlas. Video sklidilo různé reakce, například jeden čtenář na Twitteru mi napsal toto: „Tady koukáme na dosti možný důvod zániku lidstva. Je to spíš děsivé…“ A později dodal: „Já zas nejsem žádný velký konspirator, nicméně už dnes se lidé raději věnují elektronice, ať už v jakékoliv formě, než aby se starali o protějšek. Např. kvůli prac. vytíženosti. A se robot nehodí, prostě se vypne…“ Pojďme tedy chvíli přemýšlet nad roboty, i když zatím to zas takoví páni lidstva nejsou. A budeme přitom volně přecházet mezi stroji ovladatelnými na dálku a stroji autonomními, protože mezi nimi není zase tak ostrá hranice; vývoj typicky začíná u „hloupého“ stroje plně závislého na dálkovém ovládání, ke kterému se autonomní funkcionalita postupně přidává. Robot nemusí napodobovat člověka  Slovo robot sice vynalezl Karel Čapek, ale pojem robotika zpopularizoval v anglosaském světě nejspíš až spisovatel sci-fi Isaac Asimov se svými třemi zákony robotiky. Ty už jsou také nějaký ten pátek staré (cca 1950). 1. Robot nesmí ublížit člověku nebo svou nečinností dopustit, aby bylo člověku ublíženo. 2. Robot musí uposlechnout příkazů člověka, kromě případů, kdy jsou tyto příkazy v rozporu s prvním zákonem. 3. Robot musí chránit sám sebe před poškozením, kromě případů, kdy je tato ochrana v rozporu s prvním, nebo druhým zákonem. Sci-fi je skvělá literatura, ale její schopnosti předpovídat budoucnost nejsou až tak dokonalé, jak by asi její autoři sami chtěli. Hlavní problém je v tom, že takové výrazné osobnosti jako Asimov a Čapek nastolí trend, ze kterého je pro další generace těžké se vymanit. Když mistři žánru přivedou na svět koncept robota coby umělého člověka – jedna hlava, dvě ruce, dvě nohy a něco jako elektrická duše – za chvíli je skoro nemyslitelné představit si robota, který by člověku podobný nebyl. A to je tak trochu chyba. Humanoidní roboti sice dráždí naši představivost, existuje na to i termín (Uncanny valley), ale proč by měl vlastně robot svým vzhledem a fungováním napodobovat člověka? Letadlo taky nemá zobák a peří, ani ty první modely před sto lety jej neměly. Řekl bych, že pokud už máme přemýšlet o robotech a jejich vlivu na naši budoucnost, je potřeba se soustředit hlavně na ty, kteří nám podobní nejsou. Ony ty změny, příležitosti a hrozby většinou přicházejí z těch méně nápadných směrů. Výhody válečných robotů První bod, dost možná nejdůležitější: zabránit vzniku válečných robotů víceméně nejde. Státy, které tenhle vývoj zaspaly, jsou v podobném postavení jako pozdně středověké království, které by zavrhlo novinku jménem střelný prach. Bohužel mezi ně patří i Česká republika. Automatizace všeho druhu je žádoucí hlavně u činností, které jsou těžké, nebezpečné, případně monotónní. Nasazení v boji splňuje všechny tři podmínky, tudíž člověk-voják bude přirozeným kandidátem pro nahrazení za robota. A ty státy, které mají nějakou válku v bezprostřední paměti, si velmi dobře uvědomují, jak citlivé je veřejné mínění na to, když se z opačné strany světa vracejí bedny pokryté vlajkami nebo mladí muži bez končetin. Ta druhá možnost je přitom snad ještě více demoralizující. Pokročilá medicína dokáže v poli zachránit i velmi těžce zraněné, ale všechny způsobené škody na zdraví napravit neumí. A pro sousedy, kteří pak ty zmrzačené veterány další desítky let potkávají, je to živá připomínka lidské ceny války, daleko intenzivnější než zarůstající obdélník hlíny na hřbitově. Někteří podle toho budou volit. Jedna z věcí, které hrály proti Clintonové roku 2016, byla její pověst válečné jestřábky, která hlasovala pro spoustu vojenských akcí. Pak je tu další věc, o kterou se u robotů nemusíte starat, a to je zajetí. Zřítí-li se do nepřátelského teritoria živý pilot, je to prekérní situace, zejména pokud na druhé straně stojí psychopati typu Islámského státu, kteří rádi pitvají ještě dýchající lidská těla a vysílají to v přímém přenosu na internetu. Upálení jordánského pilota (jen pro otrlé jedince, varoval jsem vás) před několika lety bylo klasickou součástí jejich psychologické války. Toto u robotů odpadá; pokud se vousatí hoši rozhodnou ugrilovat rozbitý dron před kamerou a tvářit se u toho drsně, zbytek světa si maximálně tak bude klepat na hlavu. Tím seznam výhod nekončí. Spousta vojenských robotů má i jiné, civilní nasazení. Robot, který se plíží po rozstříleném městě a hledá schované mudžahedíny, se nijak zvlášť neliší od robota, který se plíží po městě postiženém zemětřesením a hledá ještě dýchající oběti. Potřebné hardwarové i softwarové vybavení bude hodně podobné a takovým humanitárním nasazením se dají získávat body pro public relations. A naopak, zdánlivě nevinná záchranářská či vědecká technika má ve skutečnosti potenciálně dvojí využití ve válečném konfliktu. A ještě jedna poznámka: robotičtí vojáci mohou být levnější než současné technologie, které střídají. U takové pilotované stíhačky, jejichž ceny narostly do šílených výšin, platíte mimo jiné za vybavení nezbytné k ochraně křehkého lidského stvoření v kokpitu, a ještě navíc musíte kvůli tomu samému člověku omezovat manévrovací schopnosti letadla, aby jej přetížení nezabilo. Kolik nakoupíte za cenu jedné F-35 malých hraček, jako je tenhle britský brouk? Netroufám si to vyčíslit. I daňovému poplatníkovi se taková investice prodává snáze, a na tom záleží, protože ani americká veřejnost není ochotna utopit ve vojenských nákladech úplně libovolné množství peněz. Sečteno, podtrženo: Asimovův první zákon se v našem světě neujal, váleční roboti jsou a bude jich přibývat. Jejich masivnější nasazení naruší některé prastaré principy války. K vedení konfliktů bylo vždycky potřeba mít k dispozici dostatečné množství mladých mužů ochotných a schopných bojovat. S robotizovanou armádou už to tak jednoznačně neplatí. Otevírá se tak cesta pro vojenskou aktivitu a asertivitu i pro národy, jejichž demografie je z tohoto hlediska nepříznivá a nedisponují dostatkem „kanónenfutru“. I rizika spojená s nasazením jsou jiná. Rozkazy, které by živí vojáci třeba odmítli vyplnit, se dají robotům zadat bez váhání. Na druhou stranu – „hacknout“ živé vojáky se nepříteli podařilo jen málokdy (propagandou). V případě robotů to může být o dost snazší. Lodě bez lidské posádky Další oblast, kterou roboti v dohledné době nejspíš ovládnou: automatizovaná doprava, hlavně ta, která nepřichází do neustálého a bezprostředního kontaktu s lidmi. Samořídící auto bude v tomhle vývoji asi poslední, protože prostředí, ve kterém se auta pohybují, patří k těm nejmíň predikovatelným vůbec. Spočítat, kam se vydá opilec motající se po blízkém chodníku, je těžký úkol, o všelijak pobíhajícících dětech, psech, kočkách, mývalech, srnkách, losech, slonech atd. (podle toho, po jaké zemi jezdíte) ani nemluvě. Zato k plně automatizované lodi není až tak daleko (další článek, ještě jeden). Velikost námořních posádek se zmenšuje už léta a přirozenou koncovou hodnotou je nula. Kompletně robotické plavidlo si s sebou nepotřebuje vézt žádnou infrastrukturu pro lidi. Ubikace, můstek, zásoby potravin a léků, lůžka pro nemocné, voda, klimatizace, topení, to všechno může jít pryč a ušetřenou kapacitu lze použít k přepravě dalšího nákladu. Odpadá shánění kvalifikovaných námořníků (řadového mužstva je dost, ale důstojníci byli ještě nedávno nedostatkoví – nevím, co s tím udělal covid). Ani somálští nebo malajští piráti nemohou vzít posádku jako rukojmí, když tam žádná nebude. A co se civilních dronů týče, společnosti jako Amazon a UPS silně tlačí na jejich použití v USA, přičemž už z amerických úřadů „vydojily“ různé ústupky ohledně provozu nad obydlenými oblastmi. Zatím k tomu musejí být lidští (vzdálení) piloti, ale to časem taky pomine. Představa dronů kmitajících nad našimi hlavami s balíčky je sice na jednu stranu pravé sci-fi, na druhou stranu taky poněkud dystopická. Dokonce i na hackerských diskusních fórech se lidé děsí toho, jaký vliv na jejich kvalitu života bude mít „zarušené nebe“ zastíněné bzučícími stroji a toho, že přijdou o zbytky soukromí i na vlastní zahrádce. Ani občasné havárie se smrtícími následky se nedají vyloučit. Všechno jsou to oprávněné obavy, jenže obchodní gigant Amazon nejspíš ví, co dělá. V tom smyslu, že jakmile si zákazníci navyknou na expresní doručení svého zboží za třicet minut, nikdo už jim tu možnost nevyrve z rukou. A jestli bude v důsledku toho potřeba se smířit s hustým leteckým provozem nad hlavou, tak se tak holt stane. Asi podobně, jako jsme se smířili se zabetonováním nemalého kusu krajiny a hlukem, který provází silniční dopravu, o určitém množství obětí na životech nemluvě. Pozorovateli narozeném ještě koncem 19. století musela tahle rychlá civilizační proměna přijít šílená; pro generaci, která už nic jiného nezná, jde o „normálku“. V podstatě jediné, co by takovému vývoji mohlo zabránit, by byla ekonomika celé věci. Ani Amazon by dlouhodobě neprovozoval službu, která by byla silně ztrátová. Ale provoz doručovacích dronů, aspoň na nějaké menší a střední vzdálenosti, nejspíš příliš drahý nebude. To jsou stroje, které lze na výrobní lince „sekat jako Baťa cvičky“, takže výrobní cena jednotlivého kusu bude nízká. Náklady na řídící software se rozpočítají na celou flotilu a co se spotřeby energie týče, měla by být o několik procent menší než u klasického dovozu balíčku autem. Opět sečteno a podtrženo: čekal bych, že v následujícím desetiletí bude mít nejčastější fyzické setkání člověka s robotem podobu malého letadélka s objednaným zbožím, vznášejícího se nad ulicí. Nejdřív v Americe a Číně, časem to dorazí i do Evropy. Nahradí virtuální partneři ty normální? Třetí velký segment: softwaroví roboti. To jsou přesně ti, na které se kvůli představě robota jako umělého člověka snadno zapomíná, protože nemají žádné tělo. Ale přesto si myslím, že to jsou právě ti, kteří mají největší potenciál naplnit obavy mého čtenáře z Twitteru (viz výše – „už dnes se lidé raději věnují elektronice, ať už v jakékoliv formě, než aby se starali o protějšek“). Skutečně se to děje už teď; když někdo chodí po světě přilepený k obrazovce mobilu, konzumuje výsledky činnosti softwarového robota, který se snaží upoutat jeho pozornost na co největší dobu, nejčastěji proto, aby mu ukázal nějaké ty reklamy. Softwaroví roboti mají proti fyzickým tu výhodu, že se jejich kapacita snadno škáluje podle potřeby. Jeden dron může naráz přenášet maximálně X kilogramů balíčků a pokud jich potřebujete dopravit více, musíte vyrobit další drony. Softwarového robota vytíženého na maximum posílíte daleko snáze – přidáním CPU nebo paměti ve sdíleném výpočetním prostředí, kde běží více služeb naráz. I kdybyste přitom museli dokoupit nějaký nový hardware, tak ten je (na rozdíl od dronu) dostupný prakticky okamžitě a také je daleko univerzálněji využitelný. Poklesne-li zase zájem o služby daného softwarového robota, můžete mu tu paměť a procesorovou kapacitu opět ubrat a přidělit ji jinému procesu, který ji využije. Jelikož typickým účelem softwarových robotů je právě snaha zaháčkovat uživatele na sociálních sítích, není divu, že už dnes jsou docela dobří v tom, získat a udržet vaši pozornost, případně si vás trochu připoutat i emocionálně. Před pár měsíci jsem narazil na článek popisující dění kolem Microsoftem naprogramované robotky Xiaoice, která si v Číně získala obrovské množství, well, pro nedostatek lepšího slova konverzačních partnerů mezi osamělými muži. A osamělých mužů je v Číně hodně, protože kombinace politiky jednoho dítěte se silnou kulturní preferencí pro syny způsobila, že v mladších generacích je nedostatek žen. (Poměr 119:100 je opravdu šílený.) Přijde mi to jako daleko horší dystopie než vševidoucí drony nad hlavou. Virtuální partner může být až příliš dokonalý. Nikdy vás nenaštve tím, že má špatný den, nikdy se s vámi nerozejde a nerozvede, nikdy nebude otevřeně prosazovat své zájmy proti vašim, nikdy vás neudá za sexuální harašení atd.; v případě, že máte zcela specifické koníčky, se jim přizpůsobí. Pokud se takoví virtuální partneři stanou normou v mladší populaci, je dost možné, že se ta mladší populace nenaučí pořádně komunikovat se živými lidmi a zvládat dříve samozřejmou skutečnost, že živí lidé mají špatné dny, jsou ochotni se hádat pro blbosti, rozcházejí se s vámi, prosazují svoje zájmy a nesdílejí vaši vášeň pro parní lokomotivy ze 40. let 20. století. Z jejich pohledu to může být stejně divné a neefektivní jako učit se stloukat doma máslo; proč byste se s tím dřeli, když můžete daleko jednodušeji koupit hotové máslo v obchodě? A psychologické potřeby se od jídla zas tak moc neliší, i u nich bude člověk instinktivně hledat způsob, jak je uspokojit „laciněji“, s menší námahou. Nechci tímto vstoupit do řad klasických doomsayerů. Lidstvo si nakonec zatím poradilo i s atomovou bombou a s existencí hudební skupiny Nickelback, aniž by se zhroutilo. Ale nějaký nepříjemný vývoj by z toho být mohl, asi jako tehdy, když se chlapi na frontách první světové války naučili kouřit balené cigarety (místo dříve běžné dýmky nebo doutníku) a s určitým časovým odstupem je začala kosit rakovina plic, rozedma a infarkty po statisících a milionech. Tyhle důsledky vždycky přicházejí se zpožděním a někdy není ani patrné, jak je to vlastně s řetězcem příčin a následků. A jejich náprava leckdy trvá mnohem déle, než jak dlouho původní problém vznikal. Když si píše robot s robotem Další oblastí, se kterou softwaroví roboti notně míchají už teď a nejspíš s ní zamíchají ještě více, je svoboda projevu. Jak praví jeden klasický vtip z roku 1993 (už!): na internetu nikdo neví, že jste pes. Ani robot. Jelikož Google, Facebook, Twitter a spol. jsou především zisk sledující firmy, musejí si dávat pozor na to, kolik zaměstnávají lidí a jaké mají mzdové náklady. Pokud po nich politici či aktivisté chtějí stále více a více mazání a skrývání příspěvků, většinu této činnosti dostanou přirozeně na hrb softwaroví roboti, kteří pracují 24 hodin denně a nechtějí za to peníze. To je asi oblast, kde opravdu jednoho dne mohou roboti „vládnout“ nám, ubohým smrtelníkům – ovšem nikoliv svévolně, ale proto, že jim tu pravomoc jiní smrtelníci svěřili. Opačnou stránkou mince jsou roboti, kteří píšou. Zatím se nebojím toho, že by nějaká umělá inteligence typu GPT-3 začala chrlit nové Zapomenuté příběhy po stovkách, ale na krátké textíky o dvou-třech odstavcích už je docela dobrá a pro účely nějakého vlivového boje na internetu vám pár odstavců stačí. Navíc toto je jedna z oblastí, kde skutečně dochází k technologickému pokroku; kvalita robotického psaní bude roku 2030 nejspíš podstatně lepší než dnes. Koncepce trollí fabriky někde na předměstí hlavního města, kde zaměstnanci tráví celé dny tím, že do diskusí píšou příspěvky odpovídající státní doktríně, začíná být poněkud zastaralá, asi jako kolesový parník v roce 1900 nebo špionážní letadlo v roce 1960. Obojí se tehdy ještě dalo najít v běžném provozu, ale budoucnost už zřetelně patřila jiným technologiím. A public relations je úkol, který se zdaleka neomezuje jen na velkou světovou politiku. Zájem vylepšit svoji reputaci mají i menší státy, strany, firmy, hotely, restaurace, kandidáti, soukromé osoby… Tady mají textoví roboti do budoucna potenciálně hodně práce. Existuje teoretický koncept zvaný Turingův test, jehož základní osou je otázka, nakolik dokáže stroj při komunikaci napodobit člověka, případně až k úplné nerozlišitelnosti těch dvou. Často se s ním setkáte ve statích o umělé inteligenci. V praxi se něco jako Turingův test odehrává skoro neustále na velkých platformách, které se maximálně snaží o to, aby je místo živých lidí nezamořili roboti. (Není to z altruismu, spíš jde o to, že zobrazovat reklamu robotům je marná práce.) Na jedné straně tedy stojí roboti pokoušející se vydávat za lidské uživatele, na druhé straně roboti, kteří analyzují jejich chování a snaží se na dálku odlišit, jestli ten přispěvatel je živý člověk nebo ne; zvláštní druh Turingova testu, ve kterém obě zúčastněné strany jsou stroje. V tomhle klasickém souboji „kulky a štítu“ mají momentálně navrch obranáři a techniky jako CAPTCHA drží spamovací roboty na uzdě. (I když – všimli jste si, že začíná být čím dál obtížnější takovým testem projít jako živý člověk? Některé CAPTCHA, které potkávám, jsou vysloveným testem trpělivosti.) Ale rovnováha mezi kulkou a štítem měla historicky tendenci se vychylovat tím či oním směrem. A klidně je možné, že třeba za pět let bude nakloněna ve prospěch píšících robotů, jejichž úkolem bude nenápadně popostrčit čtenáře k názoru X či Y. Mají roboti právo na svobodu projevu? Toť otázka; tím se žádný klasický filozof nezabýval a musíme nad tím přemýšlet sami. Osobně si myslím, že nikoliv, už jen proto, že schopnost robotů chrlit text o několik řádů převyšuje tutéž schopnost u lidí a lidské myšlenky by se v záplavě automaticky generovaného obsahu naprosto utopily. Ale nějaká dostatečně sofistikovaná umělá inteligence by mě možná dokázala přesvědčit (zmanipulovat?) k tomu, abych to začal vidět méně jednoznačně. Uf, to bylo dlouhé psaní. Milí čtenáři, loučím se prozatím s vámi, přeji vám krásný rok 2021 a jdu si doplnit pokleslou hladinu mazacího oleje.   Převzato s laskavým svolením autora z jeho webu, na kterém kromě tohoto článku najdete další texty o politice a společnosti. Knihy Mariana Kechlibara si můžete objednat ZDE. {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2024-07-22 10:01:01

Severní Korea má vlastní elektromobil, ujede prý víc než Tesla. Jako obvykle je to obří podvod

Marně byste na světě hledali prázdnější silnice, než v KLDR. Záběry na mnohaproudé dálnice, kde jen několikrát za den projede autobus či stařičký náklaďák, patří k této totalitní zemi jako folklór. Ačkoliv se poslední dobou podle pozorování mezinárodních organizací počet aut zvětšuje, v zemi, která má 24 milionů obyvatel, jich jezdí pouze třicet tisíc. Obyčejným lidem je vlastnit auto zakázáno. Přesto se severokorejský režim rozhodl, že kapitalistickému Západu vytře zrak na jeho vlastním hřišti - Kim Čong-unův režim tak představil údajný vlastní elektromobil. Prý ujede víc než Tesla Jmenuje se Madusan EV a podle videa, které se před pár dny objevilo na sociálních sítích, disponuje auto velmi zajímavými vlastnostmi. Dojezd na baterii by měl činit velmi slušných 720 kilometrů. Ve srovnání s konkureční Teslou (model S ujede maximálně 478 kilometrů) a jihokorejským Hyundaiem a KIA (Ioniq 6 ujede 524 a EV6 maximálně 494 kilometrů) je to úctyhodné číslo. Že to všechno vypadá na elektromobil ze země, kde spíše než auto potkáte koňské spřežení, až moc dobře? Samozřejmě, má to totiž hned několik háčků. KLDR může rozšiřovat jaderný arzenál. Přeje si to její vůdce Kim Čong-un Číst více Auto totiž kromě názvu elektrotechnického podniku Madusan nemá z KLDR vůbec nic. Jedná se totiž o čínský elektromobil Han od výrobce BYD. A rozhodně nejde o žádnou licenční výrobu, Madusan prostě jen auta koupí, doveze do Koreje a prodává jako vlastní výrobek. Protože znak automobilky zřejmě ještě při točení videa nebyl hotový, je v klipu uměle začerněný. Pochybnosti budí i onen uváděný dojezd - úplně stejné auto v Číně totiž podle specifikací výrobce ujede maximálně 602 kilometrů. Soudruzi z Madusanu si tak při dovozu přes hranice pár kilometrů dojezdu přidali. Elektřinu má jen polovia lidí Úspěch Madusanu EV je ale ve hvězdách. V zemi, která kvůli nedostatku elektráren trpí velmi častými výpadky energie a k alespoň trochu stálému přísunu energie má přístup jen těžko uvěřitelných 52 procent lidí. To rozhodně není nadějný trh pro auta, která ve velkém množství enormně zatěžují přenosovu síť. Zbrojní dohoda mezi Severní Koreou a Ruskem vhání Kreml do větší závislosti na nepředvídatelném Kimovi Číst více Kim dodnes dluží za Volva Přístup KLDR k automobilismu je problematický už mnoho let. V hlavním městě Pchongjangu ještě dnes můžete potkat stařičká Volva 144. Švédská vláda je sem poslala v polovině sedmdesátých let v rámci rozšiřování obchodních vztahů. Obchod s KLDR jí totiž připadal jako dobrá příležitost, Severokorejci však za Volva v hodnotě 70 milionů dolarů nikdy nezaplatila. Své o tom, jakým způsobem Severokorejci přistupují k vývoji aut, ví i Němci. Padělaný Mercedes Vládci z rodu Kimů totiž milují Mercedesy. Vozy německé výroby však vůbec není jednoduché do KLDR kvůli sankcím dovážet, stejně jako jakékoliv luxusní zboží. A zřejmě to platilo vždy, protože Severokorejci se snažili značku s trojcípou hvězdou ve znaku kopírovat už v roce 1987. Tehdejší Mercedes 190 nakoupili v Thajsku, do šroubku rozebrali a upravili. Auto dostalo sovětský čtyřválec a přišlo o klimatizaci a dokonce i o topení. Model pod krkolomným jménem Kaengsaeng 88 pak vyfotili překvapení turisti v Pchongjangu. Auto se ale nikdy nedočkalo sériové výroby.  

Čas načtení: 2024-02-18 10:39:29

Swift, Scott H.

Autor: Jirka Cooper Datum: 18.02.2024 10:39:29 Příjmení:Surname:SwiftSwiftJméno:Given Name:Scott HarbisonScott HarbisonJméno v originále:Original Name:Scott Harbison "Notso" SwiftFotografie či obrázek:Photograph or Picture:Hodnost:Rank:admirálAdmiralAkademický či vědecký titul:Academic or Scientific Title:--Šlechtický titul:Hereditary Title:--Datum, místo narození:Date and Place of Birth:01.12.1957 Honolulu / 01.12.1957 Honolulu / Datum, místo úmrtí:Date and Place of Decease:- - Nejvýznamnější funkce:(maximálně tři)Most Important Appointments:(up to three)- velitel Pacifické floty- ředitel námořního štábu v kanceláři Náčelníka Námořních operací- velitel 7. floty- commander of Pacific Fleet- director of Navy Staff in the office of the Chief of Naval Operations- commander of 7th FleetJiné významné skutečnosti:(maximálně tři)Other Notable Facts:(up to three)--Související články:Related Articles:Zdroje:Sources:https://en.wikipedia.org/wiki/Scott_H._Swift

Čas načtení: 2024-02-17 19:55:24

Taysen, Adalbert von

Autor: Gebirgsjäger Datum: 17.02.2024 19:55:24 Příjmení:Surname:von Taysenvon TaysenJméno:Given Name:AdalbertAdalbertJméno v originále:Original Name:Adalbert von TaysenFotografie či obrázek:Photograph or Picture:Hodnost:Rank:generálporučíkLieutenant GeneralAkademický či vědecký titul:Academic or Scientific Title:--Šlechtický titul:Hereditary Title:--Datum, místo narození:Date and Place of Birth:11.12.1878 Berlín / 11.12.1878 Berlin / Datum, místo úmrtí:Date and Place of Decease:06.03.1945 Gotha / 06.03.1945 Gotha / Nejvýznamnější funkce:(maximálně tři)Most Important Appointments:(up to three)velitel: Velitelství pěchoty IVcommander of the 4th Infantry CommandJiné významné skutečnosti:(maximálně tři)Other Notable Facts:(up to three)--Související články:Related Articles:Zdroje:Sources:www.lexikon-der-wehrmacht.dede.wikipedia.orgforum.axishistory.com

Čas načtení: 2024-02-17 19:41:58

Russell, Hugh Edward

Autor: wlasto Datum: 17.02.2024 19:41:58 Příjmení:Surname:RussellRussellJméno:Given Name:Hugh EdwardHugh EdwardJméno v originále:Original Name:Hugh Edward RussellFotografie či obrázek:Photograph or Picture:-Hodnost:Rank:brigadýrBrigadierAkademický či vědecký titul:Academic or Scientific Title:--Šlechtický titul:Hereditary Title:--Datum, místo narození:Date and Place of Birth:DD.MM.1896 Chelsea / DD.MM.1896 Chelsea / Datum, místo úmrtí:Date and Place of Decease: 05.10.1941 Káhira (Abbassia) / 05.10.1941 Cairo (Abbassia) / Nejvýznamnější funkce:(maximálně tři)Most Important Appointments:(up to three)- velitel: 7. obrněné brigády- Commander: 7th Armoured BrigadeJiné významné skutečnosti:(maximálně tři)Other Notable Facts:(up to three)--Související články:Related Articles:Zdroje:Sources:www.cwgc.orgwww.findagrave.comgenerals.dkww2talk.com

Čas načtení: 2024-02-17 18:31:49

Greenacre, Walter Douglas Campbell

Autor: wlasto Datum: 17.02.2024 18:31:49 Příjmení:Surname:GreenacreGreenacreJméno:Given Name:Walter Douglas CampbellWalter Douglas CampbellJméno v originále:Original Name:Walter Douglas Campbell GreenacreFotografie či obrázek:Photograph or Picture:-Hodnost:Rank:brigadýrBrigadierAkademický či vědecký titul:Academic or Scientific Title:--Šlechtický titul:Hereditary Title:--Datum, místo narození:Date and Place of Birth: 20.03.1900 Durban / 20.03.1900 Durban / Datum, místo úmrtí:Date and Place of Decease:15.08.1978 ?15.08.1978 ?Nejvýznamnější funkce:(maximálně tři)Most Important Appointments:(up to three)- velitel: 6. gardové tankové brigády- Commander: 6th Guards Tank BrigadeJiné významné skutečnosti:(maximálně tři)Other Notable Facts:(up to three)--Související články:Related Articles:Zdroje:Sources: generals.dk https://www.thepeerage.com/p36919.htm#i369185 ww2talk.com www.unithistories.com

Čas načtení: 2024-02-17 17:13:23

Tieschowitz von Tieschowa, Hans

Autor: Gebirgsjäger Datum: 17.02.2024 17:13:23 Příjmení:Surname:Tieschowitz von TieschowaTieschowitz von TieschowaJméno:Given Name:HansHansJméno v originále:Original Name:Paul Julius Hans Tieschowitz von TieschowaFotografie či obrázek:Photograph or Picture:Hodnost:Rank:generálporučíkLieutenant GeneralAkademický či vědecký titul:Academic or Scientific Title:--Šlechtický titul:Hereditary Title:--Datum, místo narození:Date and Place of Birth:07.01.1872 Erfurt / 07.01.1872 Erfurt / Datum, místo úmrtí:Date and Place of Decease:02.07.1852 Erfurt / / 02.07.1852 Erfurt / Nejvýznamnější funkce:(maximálně tři)Most Important Appointments:(up to three)- velitel 5. (pruského) pěšího pluku- commander of the 5th (Prussian) Infantry RegimentJiné významné skutečnosti:(maximálně tři)Other Notable Facts:(up to three)--Související články:Related Articles:Zdroje:Sources:www.lexikon-der-wehrmacht.dehttp://prussianmachine.com/aok/tieschowitz.htmgmic.co.uk

Čas načtení: 2024-02-17 16:53:49

Jiroudek, Miroslav

Autor: agnes Datum: 17.02.2024 16:53:49 Příjmení:Surname:JiroudekJiroudekJméno:Given Name:MiroslavMiroslavJméno v originále:Original Name:Miroslav JiroudekFotografie či obrázek:Photograph or Picture: Hodnost:Rank:plukovník (in memoriam)Colonel (in memoriam)Akademický či vědecký titul:Academic or Scientific Title:--Šlechtický titul:Hereditary Title:--Datum, místo narození:Date and Place of Birth: 06.03.1914 Kolín-Zibohlavy / 06.03.1914 Kolin-Zibohlavy / Datum, místo úmrtí:Date and Place of Decease:25.03.1995 Praha 25.03.1995 Prague Nejvýznamnější funkce:(maximálně tři)Most Important Appointments:(up to three)stíhací, noční stíhací a dopravní pilotfighter, night fighter and transport pilotJiné významné skutečnosti:(maximálně tři)Other Notable Facts:(up to three)- po komunistickém převratu v Československu (1948) perzekvován, po roce 1989 plně rehabilitován- persecuted after the communist coup in Czechoslovakia (1948), fully rehabilitated after 1989Související články:Related Articles:Zdroje:Sources:RAJLICH, Jiří. Se smyčkou na krku. Sedmdesát roků stará epizoda z francouzského tažení. Miroslav Jiroudek 1914-1995. Hobby Historie č. 3 (2010), s. 6-11aces.safarikovi.orgwww.rafaci.czwww.vuapraha.czwww.vuapraha.cz

Čas načtení: 2024-02-17 14:55:23

Carter, Powell F.

Autor: Jirka Cooper Datum: 17.02.2024 14:55:23 Příjmení:Surname:CarterCarterJméno:Given Name:Powell FrederickPowell FrederickJméno v originále:Original Name:Powell Frederick Carter Jr.Fotografie či obrázek:Photograph or Picture:Hodnost:Rank:admirálAdmiralAkademický či vědecký titul:Academic or Scientific Title:--Šlechtický titul:Hereditary Title:--Datum, místo narození:Date and Place of Birth:03.06.1931 Los Angeles / 03.06.1931 Los Angeles / Datum, místo úmrtí:Date and Place of Decease:28.06.2017 Harpers Ferry, Okres Jefferson, Západní Virginie / 28.06.2017 Harpers Ferry, Jefferson County, West Virginia / Nejvýznamnější funkce:(maximálně tři)Most Important Appointments:(up to three)- ředitel Spojeného výboru náčelníků štábů (1985–1987)- velitel Atlantické floty- Director of the Joint Chiefs of Staff (1985–1987)- Commander-in-Chief, United States Atlantic FleetJiné významné skutečnosti:(maximálně tři)Other Notable Facts:(up to three)--Související články:Related Articles:Zdroje:Sources:https://en.wikipedia.org/wiki/Powell_F._Carter_Jr.https://valor.militarytimes.com/hero/315367

Čas načtení: 2024-02-17 08:50:19

Kovařík, Bohuslav

Autor: agnes Datum: 17.02.2024 08:50:19 Příjmení:Surname:KovaříkKovarikJméno:Given Name:BohuslavBohuslavJméno v originále:Original Name:Bohuslav KovaříkFotografie či obrázek:Photograph or Picture: Hodnost:Rank:plukovník (in memoriam)Colonel (in memoriam)Akademický či vědecký titul:Academic or Scientific Title:--Šlechtický titul:Hereditary Title:--Datum, místo narození:Date and Place of Birth:31.10.1915 Prostějov / 31.10.1915 Prostejov / Datum, místo úmrtí:Date and Place of Decease:DD.MM.1969 ? / DD.MM.1969 ? / Nejvýznamnější funkce:(maximálně tři)Most Important Appointments:(up to three)- palubní střelec 311. perutě RAF- navigátor/radaroperátor 68. perutě RAF- Air Gunner of the No. 311 Squadron RAF- navigator/radaroperator of No. 68 Squadron RAFJiné významné skutečnosti:(maximálně tři)Other Notable Facts:(up to three) - jako zadní střelec osádky J. Schejbala se účastnil 10.9.1940 vůbec prvního náletu československé 311. perutě RAF (cíl nádraží Brusel) a následně odlétal celý předepsaný turnus (200 operačních hodin)- jako navigátor/radaroperátor osádky L. Bobka se podílel na všech jeho vítězstvích (5-1-3) a byl druhým nejúspěšnějším československým letcem v této funkci- po konci války žil ve Velké Británii, zemřel během dovolené ve Španělsku v létě 1969 - as rear gunner of J. Schejbal's crew he participated in the first ever raid of the Czechoslovak No. 311 Squadron RAF (target Brussels station) on 10.9.1940 and subsequently flew the whole prescribed 200 hours tour- as a navigator/radaroperator of L. Bobek's crew he participated in all his victories (5-1-3) and was the second most successful Czechoslovak aviator in this capacity- lived in the UK after the end of the war, died while on holiday in Spain in the summer of 1969Související články:Related Articles:Zdroje:Sources:https://fcafa.com/2014/04/06/bohuslav-kovarik/cs.wikipedia.orghttp://aces.safarikovi.org/victories/czech-ro.htmlhttps://www.thepeerage.com/p31675.htm#i316741www.rafaci.czwww.vuapraha.czwww.vuapraha.cz

Čas načtení: 2019-04-26 10:27:48

Daňově uznatelné náklady

Podnikáte a nejste si jistí, co vše se dá považovat na daňově uznatelné náklady? Trošku vám v tom pomůžeme. Co je vlastně daňově uznatelný náklad? Jedná se o výdaj, který je vynaložený na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů. Je nutné prokázat, že takový náklad opravdu vznikl a to nejčastěji  fakturou, smlouvou apod. Samozřejmě tento náklad musí souviset s příslušným účetním obdobím. Bohužel zákon některé výdaje neuznává jako daňově uznatelné náklady. Jako daňově neuznatelné jsou např. náklady na reprezentaci. Výdaje/náklady daňově neúčinné můžeme rozdělit do 4 základních skupin. 1. skupina – náklady, které jsou vždy daňově neuznatelné -reprezentace -nesmluvní pokuty a penále -dary -ostatní sociální náklady -účetní opravné položky -účetní rezervy apod. 2. skupina – náklady daňově uznatelné pouze do výše souvisejícího příjmu Manka a škody, které jsou daňovým nákladem do výše náhrady (náklad na škodu může být plně daňově uznatelným v případě poškození živelnou pohromou nebo škody způsobené neznámým pachatelem). Hodnota neodpisovaného hmotného majetku (pozemku) při jeho prodeji fyzickou osobou. 3. skupina – náklady daňově uznatelné podle podmínek v zákoně o daních z příjmu - Výdaje na pracovní a sociální podmínky zaměstnanců - Odpisy dlouhodobého majetku - Finanční leasing. 4. skupina – náklady, které jsou daňově uznatelné, pokud byly i zaplaceny - Pokud má být pojistné na sociální a zdravotní pojištění daňově uznatelným nákladem, musí být zaměstnavatelem i uhrazeno, a to nejpozději do konce následujícího měsíce po uplynutí zdaňovacího období. - Daň z nemovitých věcí. - Smluvní pokuty a úroky z prodlení (platí jenom pro pokuty, penále, úroky a poplatky z prodlení vyplývající ze závazkového vztahu). Vybrali jsme několik příkladů, které podnikatelé nejvíce řeší. Firemní oblečení Dalším velkým problémem pro podnikatele je, zda a případně jak je možné si uplatnit oblečení jako daňově uznatelný náklad. Takový náklad mohou do svého účetnictví promítnout pouze v případě, že dané oblečení používají pouze k výkonu své pracovní činnosti, v některých případech by mělo být opatřeno logem společnosti a některé firmy k tomu mají i interní směrnice. Náklady na reprezentaci Pohoštění, občerstvení, dary jsou daňově neúčinné. Reklamní nebo propagační předmět Musí být označen názvem obchodní firmy nebo ochrannou známkou poskytovatele tohoto předmětu. Zároveň nesmí hodnota tohoto předmětu přesáhnout hranici 500 korun bez DPH a nesmí být s výjimkou tichého vína předmětem spotřební daně. Firemní stravování zaměstnanců a nápoje pro zaměstnance Příspěvky na stravování zajišťované prostřednictvím jiných subjektů a poskytované až do výše 55 % ceny jednoho jídla za jednu směnu, maximálně však do výše 70 % stravného vymezeného pro zaměstnance při trvání pracovní cesty 5 až 12 hodin za směnu, která trvá min. 3 hodiny. Nealkoholické nápoje Hodnota nealkoholických nápojů poskytovaných zaměstnavatelem zaměstnancům na pracovišti je osvobozena od daně z příjmu u zaměstnanců. U zaměstnavatele je daňovým nákladem pouze voda (a to i balená). Náklady na pracovní oblečení a jeho údržbu Jedná se pouze o oblečení, které zaměstnanec může nosit pouze v průběhu pracovního výkonu. Částky za opotřebení nářadí zaměstnance i příspěvek na udržování oblečení je možné paušalizovat. Náklady na zabezpečení přechodného ubytování Pokud obec trvalého bydliště není shodná s obcí přechodného ubytování, nepeněžní plnění poskytnuté zaměstnavatelem ve formě přechodného ubytování je osvobozeno od daně z příjmu maximálně do hodnoty 3500 Kč měsíčně. Doprava, přeprava a cestovní náhrady zaměstnancům Práva zaměstnanců vyplývající z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy, pokud zákon nestanoví jinak, jsou pro zaměstnavatele daňově účinné. U zaměstnance jde o zdanitelný příjem, a to ve výši obvyklého jízdného. Cestovní náhrady na tuzemskou a zahraniční pracovní cestu Zaměstnanci vzniká nárok na stravné, ubytování, dopravu, náklady spojené se služební cestou, kapesné (pouze u zahraniční pracovní cesty). Odborný rozvoj a rekvalifikace zaměstnanců Aby se pro zaměstnavatele jednalo o daňově účinný náklad a zároveň u zaměstnance o příjem osvobozený od daně z příjmů, musí to být nepeněžní forma úhrady zaměstnanci (zaměstnavatel zasílá peněžní prostředky rovnou vzdělávacímu zařízení, ne na účet zaměstnance) a vzdělání/rekvalifikace musí souviset s předmětem činnosti zaměstnavatele. Kultura, rekreace, tělovýchova Vždy se jedná o daňově neúčinný náklad pro zaměstnavatele. Nepeněžní plnění poskytnuté zaměstnavatelem zaměstnanci za účelem benefitu rekreace je od daně z příjmu osvobozeno do částky 20 000 Kč za rok vč. rekreace pro rodinného příslušníka. Pojistné na penzijní a životní pojištění Do 50 000 korun za rok dohromady pro penzijní (důchodové) připojištění a životní pojištění při splnění podmínek je osvobozeno od daně z příjmů a neodvádí se z něj ani sociální a zdravotní pojištění (daňový odečet pro zaměstnance na penzijní spoření a taky na životní pojištění v rámci daňových úlev je 24 000 Kč).

Čas načtení: 2020-04-03 08:56:44

Je třeba udržet chod našeho hospodářství

Za klíčové považujeme udržet chod našeho hospodářství a minimalizovat nezbytně vznikající škody a ztráty. Pokračování plynulosti ekonomického koloběhu je třeba: - pro udržení klidu ve společnosti, pro zachování elementárních životních standardů, pro zabránění vzniku paniky a vykupování obchodů; - pro pokračování dnešní – nebo jí se blížící – životní úrovně naší země; - pro „vytížení“ lidí, pro zbavení je pocitu nicnedělání a nudy; - aby si ekonomika udržela schopnost nastartování po odeznění všech restrikcí a omezení. Co nejrychlejší rozběhnutí hospodářství bude psychologickou vzpruhou a významným impulsem pro celou společnost. Vycházíme z toho, jak jsme se pokusili argumentovat v předcházející části, že ekonomický kolaps řady firem i celých oborů a odvětví může být stejně nebezpečný pro zdraví lidí jako virus samotný. Za největší riziko považujeme dlouhodobý, vleklý útlum ekonomiky (kdy významná část lidí zůstane doma, aniž by to stačilo na výrazné omezení šíření koronaviru). V dnešním textu zůstaneme u „reálné“ ekonomiky, téma veřejných financí probereme příště. Pandemie nemoci Covid-19 nás nezastihla v neutrální chvíli. Česká ekonomika v poslední době, dávno před příchodem koronaviru, evidentně zpomalovala. Patříme mezi ty ekonomy, kteří i před koronavirem neviděli pro rok 2020 velkou šanci na pozitivní ekonomický růst. Všechno nasvědčovalo tomu, že by se naše ekonomika dostala k zastavení růstu i bez dnešní pandemie. Úkolem vlády i ČNB sice bylo udržovat optimismus, ale ekonomický útlum už klepal na dveře. Dnešní exogenní šok (je to opravdu učebnicový případ nesporného exogenního šoku) zaútočí na ekonomiku jak ze strany nabídky, tak ze strany poptávky. Na nabídkové straně to bude výrazné narušení dodavatelsko-odběratelských vztahů, výpadky zahraničního obchodu, úbytek pracovních sil (vrátí se nám vůbec pracovní síly z Ukrajiny, Polska, Bulharska?), zabrzdění přeshraničních kontaktů všeho druhu, kolaps jednotlivých firem, prudké pohyby cen, měnových kursů i kursů akcií, naprosté zmatení odhadů budoucího vývoje atd. Na poptávkové straně to bude obří nejistota, keynesovská preference likvidity, nikoli odvážné investování, bude to opatrné připravování si finančních prostředků na horší časy, nikoli výrazné utrácení, bude to odkládání spotřeby a investic atd. Dojde k likvidaci – jako při každé krizi – části ekonomiky. Každý exogenní šok, každá krize, odhalí v ekonomice vše slabé a nemocné, upozorní na ekonomické aktivity, které už dávno měly být opuštěny, ukáže na firmy, které pouze přežívají. Jejich zániku nebude škoda a bylo by tragickou chybou aktivistické vlády, kdyby se její záchranná opatření soustřeďovala na tyto neperspektivní případy. Náhlý útlum ekonomické aktivity vyvolaný epidemií, karanténou a nouzovým stavem však zasáhne i produktivní a perspektivní firmy. Především malé a střední firmy (které zabezpečují 58 procent celkového výkonu ekonomiky) a živnostníci budou mít – pro řadu z nich likvidační – problémy. O ty velké se zatím vždy v historii vlády postaraly. Že bude rozhodování vlády obtížné, není sporu. Nevíme, jestli můžeme být optimističtí. Není nepodstatné, kdo bude tato opatření zavádět – bude to někdo, kdo soukromé podnikání považuje za předpoklad svobodné společnosti a chce mu maximálně pomoci, nebo to bude někdo, kdo soukromé podnikání pouze toleruje? Naše levicová část politického spektra, ale i Piráti a nejasné ANO v tom nejsou zcela jednoznační. Veškeré státní podpory a sanace jsou v podstatě byrokratické procedury (zatížené šílenou evropskou protipodnikatelskou legislativou) a proto by bylo třeba dělat jen jednoduchá opatření s minimálními nároky na administrativu (státu i firem). Nepokoušejme se o precizní zacílení pomoci, bude muset stačit opatrný, koncepčně dobře volený přístup. Nepokoušejme se znovuzavádět státní plánovací komisi. Je to důležité i proto, že se vláda musí maximálně snažit odolávat nejrůznějším dobře organizovaným parciálním zájmům. Je smutné, že údajně pravicová opozice kritizuje vládu a žádá, aby byla mnohem štědřejší a rozhazovačnější. Faleš tohoto populismu snad veřejnost odhalí. Úkolem vládní pomoci nesmí být snaha pokrýt všem všechny ztráty, zabránit jakýmkoli racionálním strukturálním změnám a zajistit pokračování předkrizového stavu (jako by se nic nestalo). Specifická bude i úloha České národní banky, která v průběhu několika posledních týdnů provedla překotné změny, což centrální banka dělat nemá. Špatně četla vývoj ekonomiky i zárodečnou etapu koronavirové epidemie. ČNB mimo jiné nepřímo naznačila, že námi dlouho kritizované, na jedné sporné ekonomické doktríně založené inflační cílování bylo de facto opuštěno. Radikální snížení úrokových sazeb bylo důležitým signálem spíše politického typu (ekonomicky velký vliv mít nebude, protože jsou komerční banky přeplněné likviditou). Bude to ale znamenat snížení šancí pro snadné obří výdělky zahraničních bank, které v posledních letech ve formě dividend mizely v zahraničí. Jeden z úspěšných českých podnikatelů (v časopise Ekonom) v enormním podílu zahraničních vlastníků a v jejich zcela nepatřičné podpoře investičními pobídkami našeho (ne jejich) státu vidí jistou formu dobrovolné ekonomické kolonizace naší země. Vláda v současnosti ve stavu nouze řeší spíše mikrověci. Vypadá to tak, že pro stromy nevidí les. Musíme ji varovat, že ekonomický pád bude větší, než vláda tuší. Trápí nás i to, že všechna opatření, která jsou navrhována a která mají pomoci naší koronavirem postižené ekonomice, jsou nesena v duchu přerozdělovací mánie. Tím je zásadně pokřivována iniciativa lidí a jejich motivace. Nejlépe by všemu pomohl volný, svobodný a minimálně regulovaný trh. Převzato z webu Institutu Václav Klause. {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2020-03-19 10:30:38

Otevřený dopis České poště aneb Co byste mohli udělat pro sebe i pro nás

Jestli je v souvislosti s tímhle virovým extempore něco jisté, tak to, že e-shopy všeho druhu budou mít žně a že v rámci maloobchodního žebříčku poskočí dost zásadně a natrvalo nahoru. Jakmile si jednou člověk zvykne na to, že mu různé zboží donesou až pod nos, už se mu zpátky k osobnímu nakupování chtít nebude. I starší a konzervativnější zákazníci se teď naučí využívat nákupy po internetu. Naopak kamenným krámům bude ouvej. Jenže k hladkému fungování e-shopové ekonomiky je potřeba zajistit i stejně hladké podávání a dodávání zásilek, a to je místo, kde by byla razantní inovace potřeba jako sůl. Proto píšu tento dopis České poště, s. p., který bude možná chvílemi rýpavý, ale jeho hlavním cílem není se vysmívat, ale zkusit pošťouchnout její vedení k trochu jiné perspektivě. Třeba si to někdo z nich přečte a některý z těch návrhů akceptuje. Nemám tušení, ale za pokus to snad stojí. Myslím, že by na tom mohli dost vydělat. A my jako zákazníci také. Za posledních pár let jsem odeslal několik tisíc zásilek, vím o tom procesu z pohledu odesílatele dost. Dědictví ze starých časů První a zásadní problém e-byznysu podle České pošty: když už vůbec vznikají nějaké skromné inovace celého procesu, tak jsou orientovány spíše na výdej zásilek než na jejich příjem. To sice působí dobře z hlediska veřejnosti – adresátů je řádově více než e-shopů – ale každý ten balík nebo doporučené psaní, které dodáváte, musí taky nejdřív někdo někde podat. A čím složitější to ten někdo má, tím větší pravděpodobnost, že přijdete o zakázku už u něj, protože ji ten e-shop raději vypraví kurýrem. Dokonce i pro smluvní partnery České pošty je dnes podání zásilky pomocí systému Podání online složitější než třeba u Zásilkovny. Částečně k tomu přispívá zbytečně složitý tarif, kdy například u doporučených psaní musíte hlídat, jestli jejich tloušťka nepřesáhne pět centimetrů, a zároveň vědět dopředu, jestli budou vážit 0,95 kg nebo 1,05 kg. Toto je chyba, dědictví ze starých časů, kdy se posílala hlavně lejstra a větších zásilek bylo tak málo, že si každou zvlášť mohli na poště převážit a správně ji ofrankovat. Toho se, milí pošťáci, musíte zbavit. Už jste v tomhle směru udělali nějaké pokroky na poli Balíku do ruky, kde je tarif podstatně jednodušší a stačí tam změřit nejdelší stranu balení. Jinými slovy: jde to a vaše IT systémy jsou na to připravené. Skvělé, tak teď udělejte ještě to samé s doporučenými zásilkami, protože spousta drobnějších nákupů se vejde do doporučené zásilky – třeba zrovna ty knihy. Úplně zrušte obyčejný balík, ten je dneska k ničemu. Přestaňte rozlišovat mezi doporučeným psaním a doporučeným balíkem, aspoň vnitrostátně (nevím, jak fungují mezinárodní smlouvy), a zaveďte společnou kategorii doporučená zásilka. Pokud zjednodušíte pravidla pro vnitrostátní doporučenou zásilku na „maximálně 35 cm délky a maximálně 2 kg hmotnosti“ s jednotnou cenou, budou vám provozovatelé e-shopů vděční a určitě si tam získáte nějaký byznys. Tady je obchodní příležitost, proč ji přepouštíte konkurenci? Já vím, máte ten Balík do ruky, na který byste chtěli zákazníky nasměrovat, to je váš komerční produkt. Jenže ten je poměrně drahý a pro malé zásilky vážící třeba jen kilo se dost výrazně nevyplatí (asi o 40 Kč). V takovém případě budou zákazníci vždycky hledat levnější způsob doručení, což je třeba zrovna ta Zásilkovna, a vy pošťáci tím přicházíte o kšeft. Musíte mít pro menší nákupy i levnější alternativu, než je drahý Balík do ruky, abyste byli konkurenceschopní – a jednotná Doporučená zásilka za dejme tomu 70 Kč je přesně to, co by dobře posloužilo. Je jedno, jak ten typ zásilky nakonec pojmenujete, ale nějaká levnější položka pro menší nákupy je absolutně nezbytná, protože jinde ji umějí. Zbytečná práce za přepážkou Druhá věc, samotné fyzické podání zásilky. Člověk, který není vaším smluvním partnerem, musí jít vystát frontu na poštu v otevírací době a jeho odbavení trvá minimálně několik minut. Za ním čekají v řadě další. V tomhle jste se, milí pošťáci, ještě neposunuli za hranice minulého století, což je chyba. Všimněte si, že je to drahé i pro vás samotné. Každý ten zaměstnanec, který tam za přepážkou bere do ruky jeden dopis za druhým a ručně datluje do počítače údaje o adresátovi, je člověk, kterého musíte platit. Dokonce jste poslední dobou měli problém ty lidi vůbec sehnat, jestli se dobře pamatuji. Při tříprocentní nezaměstnanosti se málokomu chce za přepážku. Chyba. Od toho máme dávno věci jako čárové kódy a QR kódy, které se dají načíst jedním pípnutím skeneru a šetří spoustu času, ale musíte lidem umožnit, aby je začali využívat, stejně jako to umožňuje třeba vaše konkurence. Celý ten proces, při kterém sekretářka ve firmě nadepíše obálku s adresou a připraví podací lístek, pak musí na poštu, tam někdo údaje z té obálky přepíše do počítače, potiskne speciální štítek s písmenkem R, přilepí jej zase ručně na obálku, potiskne podací lístek a dá vám jej do ruky coby důkaz, že jste zásilku podali, je v roce 2020 naprostý anachronismus a měli jste ho odbourat už před řadou let. Nebo jej ponechat jen okrajově, asi jako si banky stále ještě udržují nějaké přepážky pro osobní styk, ale snaží se přesměrovat maximum aktivity svých klientů do internetového bankovnictví, které je provozně levnější. Smluvní partneři České pošty to mají o něco lepší a mohou si štítky vygenerovat v aplikaci Podání online, která je mimochodem docela fajn. Opravdu fajn a uživatelsky vcelku přívětivá, na státní sektor až překvapivě. V tomhle máte náskok před leckterou privátní konkurencí a musím vás za to pochválit. Jenže tam zase přežívají zvyklosti, které mají nejspíš původ hluboko ve dvacátém století. Každé podání musíte uzavřít a odeslat, následně musíte všechny zásilky donést na jedno konkrétní poštovní depo. Kdybyste přišli jinam, vyženou vás s tím, že „nevidí data v systému“. A vaše depa fungují pro příjem zásilek pouze v pracovní dny, dokonce i taková centrální depa, jako je třeba na Masarykově nádraží v samotném středu Prahy. Není to náhodou nedomyšlené, když zrovna v Praze sídlí hromada e-shopů, které by rády expedovaly i o víkendu? Zase tím odstrkujete některé své zákazníky jinam, kde je rádi převezmou. Aspoň ta velká depa v krajských městech by měla fungovat i o víkendech. V předvánoční době, kdy nákupní šílenství vrcholí, dokonce všechna depa v republice; chcete přeci ty zakázky, nebo ne? Tady stojí zase za to podívat se, jak to dělá konkurence, třeba Zásilkovna. Vyrobíte si štítek a následně můžete tu zásilku podat úplně kdekoliv po celé republice, ne jenom na jednom předem určeném místě. Pokud je sobota večer a poblíž vás je partner Zásilkovny, který má otevřeno, můžete u něj zásilku klidně předat do přepravy a pustit ji z hlavy. Nemusíte se tam znovu vracet v pondělí. Není ani zapotřebí před odchodem z kanceláře dělat esoterické úkony typu „uzavírání podání“, na které se dá v pracovním shonu snadno zapomenout. Jednoduché, elegantní. Doporučuji napodobit, zjednodušíte život sobě i nám. Co takhle "poštovní bankomat"? Třetí a nejvíc futuristické téma: automatizace. Tady má ČP obrovský potenciál, a přitom působí dojmem, že si jej ani neuvědomuje. Pošta si obecně stěžuje na to, že musí udržovat velkou síť poboček na malých městech a vesnicích. Občas se mluvilo i o tom, že se ty pobočky budou rušit, že se nevyplatí. Hergot, toto není dobré uvažování! Vezměte to z jiné perspektivy, pošťáci. Máte v rukou rozsáhlou síť svých vlastních nemovitostí, kde nemusíte platit žádné nájemné a které se z historických důvodů nacházejí přímo v centrech městeček a měst. To je přeci výhoda, ne nevýhoda, jenom je potřeba ji nějak šikovně využít. Podívám-li se na to s odstupem, hlavní problém standardní poštovní pobočky je v tom, že je po většinu času zavřená. Dokonce i veliká a důležitá pošta v mé rodné Ostravě-Jih, která obsluhuje sídliště o desítkách tisíc obyvatel, má otevřeno pouze 59 hodin týdně. Jenže týden má 168 hodin. Z toho plyne, že po 109 hodin týdně je ten objekt vašim zákazníkům k ničemu. A když je jim k ničemu, neudělají tam žádnou zakázku, tj. pošta z toho nemůže mít žádný zisk. Dovolte mi nyní, abych se na chvíli zasnil. V mém snu vystupuje Chytrý Stroj. Něco jako poštovní bankomat. Chytrý Stroj vypadá z mého pohledu jako dvířka ve vnější zdi pošty. Vedle dvířek je bezdotyková čtečka karet a QR kódů. Můžete k němu přijít kdykoliv, třeba ve dvě ráno, a podat tam zásilky, aspoň v nějakých standardizovaných velikostech: píp, píp, píp, dvířka se otevřou, za nimi je běžící pás, na něj kladete jednu zásilku za druhou, čidlo přečte čárový kód a pás ji odveze do útrob pošty. Zároveň třeba odešle SMS adresátovi, že jeho zásilka byla právě podána. Poštovné zaplatíte kartou. Nebo, pokud jste smluvní zákazník, tam třeba jen načtete svoji Zákaznickou kartu a pošta vám na konci měsíce pošle souhrnnou fakturu za všechny podané zásilky. Ani vás moc nemusí zajímat, co ten stroj vlastně se zásilkami dělá. Mohl by je třeba třídit podle PSČ do jednotlivých kupiček, aby pak lidskému personálu, který to bude odvážet, ušetřil práci. Tam se dá vymyslet spousta drobných zlepšováků. (Trochu ujetý příklad: v časech epidemie by se do strojů daly umístit UV lampy a pak se chlubit, že povrch zásilek je sterilizovaný.) Chytrý Stroj umí samozřejmě zásilky i vydávat. Ukážete mu QR kód, případně zaplatíte dobírku, něco zavrčí, dvířka se otevřou a můžete si vzít zásilku. Dvacet čtyři hodin denně. Takhle by měla fungovat ta slavná Balíkovna, pokud by byla opravdu moderní. Ano, Chytrý Stroj bude asi drahý. Jenže tady máte, pošto, zase jednu výhodu: právě proto, že máte svoje vlastní nemovitosti v centrech měst, byste mohli přijít za konkurencí a říci jim: podívejte, Zásilkovno, Uloženko, PPL, Alzo, Malle a tak dále, jsme sice konkurence, ale nejsme nepřátelé. Umožníme vám tyhle Chytré Stroje využívat pro podávání i vydávání zásilek, napojíme je na vaše systémy. Zaplatíte nám za to a budete moci využít infrastrukturu, která je i pro vás výhodně položená v centrech obcí. Nemusíte si stavět žádné ty vaše AlzaBoxy apod. Vašim zákazníkům se to určitě bude líbit a nám, pošťákům, taky, protože tím pádem budeme mít podíl z tržeb konkurence, což je situace, o které drtivá většina firem může leda tak snít. Ze začátku by Chytré Stroje mohly být jenom na největších pobočkách, ale časem by se mohly rozšířit i do menších měst. Právě proto, že Česká pošta má těch poboček ohromné množství, mohla by výrobcům Chytrých Strojů říci: hleďte, my u vás chceme udělat obří zakázku na dvacet let dopředu, navíc asi včetně nějaké údržby a oprav, ale výměnou za to po vás chceme množstevní slevu. Menší variantu Chytrého Stroje pro vesnickou poštu nám prostě nesmíte dodat moc draho, jinak tu zakázku nedostanete. A on už by ten výrobce vymyslel způsob, jak ten Chytrý Stroj pro menší pobočky vyrobit přiměřeně levně. Výsledek? Z pohledu zákazníka (ať už e-shopu nebo adresáta) naprosto skvělý. Poštovní ekvivalent vkladového i výdajového bankomatu v režimu 0-24, jednoduchý, praktický, po ruce. Ještě by tam mohla fungovat nějaká sleva za to, že využíváte automatizovanou službu a nevytěžujete člověka. Zase podobně, jako je tomu v bankomatu. A z pohledu pošty to taky nevypadá špatně. Stroje nechtějí dovolenou, nemají nemocné děti, nedostanou chřipku ani koronavirus, neodejdou za lepším pracovním místem do Škodovky, dokáží přijmout zakázku (a tím pádem si na sebe vydělávat) po 24 hodin denně, můžou být naprogramovány tak, aby uměly mluvit dvaceti různými jazyky apod. Potřeba živého personálu by poklesla a ten, který by zůstal, by nemusel vnucovat zákazníkům pojištění nebo losy do loterie. Opustíte-li své zákazníky, zahynete Časy líbesbrífů se nevrátí. Listovních zásilek bude pořád ubývat, i úřady pomalu přecházejí na elektronickou komunikaci. Musíte se, pošťáci, opravdu ze všech sil soustředit na podchycení e-shopové vlny, v tom jsou velké peníze a velký potenciál růstu. A musíte se do té inovace pustit rázně, ne jenom takovými těmi opatrnými krůčky, jako byla Balíkovna (která si s sebou stále táhne dvě slabiny z 20. století – nutnost se někam dostavit v otevírací době a potřebu živého personálu při výdeji). Důkladně inovovaná infrastruktura stojí dost peněz, takže by měla obstát i v roce 2040, ne jenom teď. Musí tedy být navržená velkoryse a trochu vizionářsky. To, co čtete výše, by byl dobrý základ, jak toho dosáhnout. Je potřeba to udělat, a ještě navíc rychle. Protože pokud vás z trhu s balíčky z e-shopů vytlačí soukromá konkurence, tak budete, pošťáci, bojovat o holé přežití a jednoho dne vás nějaká nepřátelská vláda zruší. Nepřál bych vám to. Dokonce mám všechnu tu atmosféru obálek, známek, razítek a přepážek trochu nostalgicky rád. Ale opustíte-li své zákazníky, zahynete. {loadmodule mod_tags_similar,Související} Převzato s laskavým svolením autora z jeho webu, na kterém kromě tohoto článku najdete další texty o politice a společnosti. Knihy Mariana Kechlibara si můžete objednat ZDE.

Čas načtení: 2019-09-01 07:12:38

František Kotleta: Hanba by mne fackovala, kdybych napsal to, co Petra Hůlová

Tento text je i není dvojrozhovor. Na otázky odpovídají František Kotleta, „řezník z Bruntálu“, populární autor akční sci-fi a fantasy literatury, v jehož knihách se na nějaké ty potoky krve nehledí, a Leoš Kyša, dlouholetý novinář a propagátor žánru fantastické literatury. Dlouho se nevědělo, kde se Kotleta vlastně vzal, až před dvěma roky se definitivně potvrdilo, že oba pánové jedno jsou. „Já myslím, že každý autor má svého Kotletu. Je to bezpečné, protože se tolik neostýchá psát, a také zábavné, protože si ve dvou užiješ víc srandy. Navíc na Kotletu letí holky, na Kyšu jenom manželka,“ říká k tomu ten serióznější z nich.   Ve světě je fantastická literatura součástí mainstreamu. Někteří autoři jako například u nás známý Kurt Vonnegut, jr., prolínají vážná témata s kulisami sci-fi, další jako Iain Banks střídají mainstreamové a sci-fi romány a obě části jeho tvorby jsou brány stejně vážně. Nemluvě o tom, že podle mnoha dalších se točí filmy, které se stávají součástí populární kultury. Ale u nás jako by fantastická literatura neexistovala: literární kritici o ní až na výjimky nepíšou, a ačkoliv její prodeje mnohdy mnohonásobně převyšují „vážnou“ literaturu, spíše se dočtete o románu mladé autorky, jejíž nakladatel nakonec prodá 300 výtisků jejího „zásadního románu“. Čím to je? Existují tři nejdůležitější hybné sliby ve vesmíru: sex, peníze a pozérství. Zvláště to pozérství je důležité. Když jsi představitel kvalitní literatury, musíš se na někoho povyšovat. A nejsnazší cestou k tomu, jak být ve svých očích lepší, být hoch, je ukázat na někoho, kdo je pod tebou. To je jako u rasismu: když jsi hloupý a chudý běloch a nemáš, jak se nad někým povyšovat, řekneš, že jsi sice bílá spodina, ale furt lepší než kdejaký negr. Stejně tak si můžeš jako autor mainstreamové literatury říci: jsem sice neúspěšný, nečtený a vlastně možná až tak neumím psát a nikdo to číst nechce, ale pořád jsem lepší než nějaký Kotleta, protože nepíšu o upírech, ani o létání ve vesmíru. Samozřejmě přeháním, ale myslím si, že opravdu to tak trochu funguje. Literatura se prostě trochu podivně rozdělila. Ale ono to bylo i za komunismu: sci-fi, s výjimkou té sovětské, pokrokové, se brala jako pokleslý žánr, který není hoden socialistického člověka, tedy nezaznívají-li z ní budovatelské tóny. A to se nás stále drží. Existují dva literární časopisy zabývající se literární fantastikou, a kdyby zkusily požádat o dotaci, tak se jim všichni vysmějí. Zažil jsem, když můj potenciální polský nakladatel požádal o dotaci, která se běžně dává českým knihám na podporu překladu do polštiny, a samozřejmě dopadl špatně. Lidé, kteří o těchto penězích rozhodují, fantastickou literaturu neznají, nerozumí jí a nemají důvod ji podporovat. Když se přitom podíváte do světa, státy jako Japonsko nebo Spojené státy americké svoji žánrovou literaturu podporují, protože jde o vývoz, který šíří jejich kulturu. Japonsko se snaží dostat své komiksy do celého světa, a ještě na tom v posledku vydělává dost peněz, protože nejde jen o komiksy a knížky, ale i o všechno kolem, jako jsou figurky či licence. A to samé Američané, kteří na vývozu své populární kultury vydělávají hromadu peněz. Ale vysvětlujte to někomu v Čechách.   Čeho si na fantastické literatuře ceníte? Jednak toho, že přináší ohromné množství námětů, a za druhé, že je ze samé podstaty svobodná a nekorektní. Můžete mít hlavního hrdinu Roma, vozíčkáře či transsexuála a nikdo to neřeší stejně jako nekorektní hlášky na všechna náboženství, židy, bělochy, černochy, nacisty, komunisty... Sám pro sebe tomu říkám paradigma černošské holčičky na vozíčku: fantastika musí být tak svobodná, abys vždycky jako autor mohl ve svém románu upálit černošskou holčičku na vozíčku, když to má smysl pro děj. A nikdo ti neříká, že je to přes čáru, prostě ji necháš upálit, vezmeš popel a necháš skupinu nacistů, aby ho vyšňupali. Stejně tak ale můžete mít jinou černoškou holčičku na vozíčku, která si k němu přidělá dva rotační kulomety, postřílí všechny nacisty, konzervativce, katolíky, pravoslavné, buddhisty, hinduisty či muslimy a počůrá jejich hroby. Můžete prostě cokoliv, je-li to funkční pro děj. Jen za tím nesmí být nějaký ideologický záměr, na politický aktivismus jsou čtenáři dost hákliví. I já jako autor to nemám rád. Základním aktivismem fantastiky je absolutní svoboda, a to se snažím maximálně podporovat. Takže jsem vlastně v tomhle aktivistou absolutní literární svobody.    Váchal v Krvavém románě píše, že braková literatura byla ve své době nositelem českého jazyka a kultury, vnímáte to stejně u fantastické literatury, kde vycházejí knihy v takových nákladech, o kterých se většině autorů české mainstreamové literatury ani nesní? Nemám žádnou prvoplánovou pohnutku, že bych psal o upírech proto, že chci učit lidi česky. Na druhou stranu je to tak, že když se setkávám s knihovníky, zjišťuji, že mne mají fakt rádi. Ještě jsem nezažil, že by mi někdo z nich řekl, že mne nesnáší, protože odvádím čtenáře od lepší literatury. Jednou mi na jednom setkání říkali, že třináctiletí čtrnáctiletí kluci si chodí do knihovny číst Kotletu, kterého si nesmí brát domů, protože název Příliš dlouhá swingers party a poodhalené ženy na obálce by maminky pohoršily. Takže čtou v knihovně na nějaké sedačce, a to jsou kluci, o kterých knihovníci říkají, že byli naposledy v knihovně v šesti letech s babičkou a pak četli maximálně návody k počítačovým hrám. A teď díky fantastice znovu získají čtenářské zážitky a postupem času se mohou dostat k nějaké další literatuře. Můžete literaturu rozdělit na vysokou a nízkou, ale ta první se bez té druhé neobejde. My jsme literární černoši, kteří učí lidi číst, a oni si pak třeba najdou Hakla nebo, jak se jmenuje taková ta hipsterská buchta z Facebooku, co ji teď všichni žerou? Jo, Horáková, to je docela kočka, té třeba také dělám nové čtenáře (pozn. red.: řeč je o Pavle Horákové a její poslední knize Teorie podivnosti).  {loadmodule mod_tags_similar,Související} {mprestriction ids="1,2"} Další velkou skupinou čtenářů jsou lidé, kteří mi říkají, že nečetli deset dvacet let a moje knihy, které jim obvykle někdo doporučil, je ke čtení vrátily. O to je smutnější, když nějaký kritik přistupuje k fantastické literatuře s pohrdáním. Knihy fantastické literatury mnohdy vyhledávají i ti, kteří jsou něčím frustrovaní či zničení, potřebují „vypnout“ a pak jim tyto romány slouží jako terapie. Často mi píšou lidi neuvěřitelné příběhy o tom, jak jim četba knihy zachránila psychické zdraví po rozvodu, rozchodu, úrazu, smrti partnera... To mne opravdu těší, že mohu pro lidi něco udělat: nemusíte jim kázat o morálce nebo radit, co mají dělat, ale dáte jim nějaký zážitek, který jejich život nějak ovlivní, a to není málo.  Já vidím určitý význam i v tom, že lidé, kteří čtou, a to vlastně cokoliv, mají nakonec o něco lepší vyjadřovací schopnosti. Pozoroval jsem to na diplomkách studentů: často narazíte na ty, které jsou odborně správně, ale jsou napsány nesmírně chudým jazykem.  Vždy je obrovský rozdíl mezi vyjadřováním těch, kteří čtou a kteří nikoliv. A kromě toho, že fantastická literatura stojí na příběhu, na dobrodružství, tak ona přece není hloupá. Často mají tyto knihy výrazně větší slovní zásobu a kvalitnější stylistiku než knihy mainstreamové literatury, které chválí recenzenti v literárních časopisech. Nejde o literaturu hloupých lidí pro hloupé lidi, ale o literaturu chytrých lidí pro všechny lidi, pro které je důležitější příběh a dobrodružství než zaujímání nějakého stanoviska. Autoři fantastické literatury jsou často velmi vzdělaní lidé – dělají jadernou fyziku, učí na univerzitách, nejsou to sípající úchyláci z bufáče.  A co ti, kteří vysokou a nízkou literaturu „smířili“, třeba Ray Bradbury či Stanisław Lem? Máme někoho takového u nás? V Česku máme takové autory dva: jedním z nich je František Novotný, který mimo jiné napsal knihu Ramax. Je o robotech, ale člověk se v ní dozví víc o podstatě náboženství, zvláště křesťanství než ze všech textů Tomáše Halíka. Na pozadí sci-fi příběhu podává poselství o jednom ze základních mýtů naší civilizace. A druhým je Štěpán Kopřiva, jehož Holomráz předává v kulisách fantasy silnou a syrovou zprávu o lidském životě, rodině a pátrání po tom, odkud jdeme a kam. Po přečtení této knihy nepřemýšlíte o krásných čarodějkách a kouzlech, ale nad smyslem lidské existence. Za vtipné pak považuji, když nějaký autor z mainstreamu začne používat kulisy a motivy ze sci-fi či fantastické literatury. Často má pocit, že objevuje něco úplně nového, jenže my víme, že takto se psalo před třiceti lety a dnes už ne, protože by to bylo trapné. Čtenáři fantastické literatury, kteří jsou zvyklí na úplně jinou kvalitu sci-fi kulis, na přemýšlení nad paralelní realitou, budoucností, vlivu technologií na člověka, se zděšeně dívají na knihy, jejichž autoři se přeceňují. Třeba Petra Hůlová napsala knihu Stručné dějiny hnutí o tom, jak feministky ovládnou svět. Takhle stokrát ohrané téma by ve fantastice už nikdo nepoužil. Každému by přišlo, že je hrozně neoriginální a trapný. Mě by tedy hanba fackovala, protože o tom už přede mnou napsalo tolik lidí, že bych nosil dříví do lesa. Ale samozřejmě jsou i výjimky, třeba Emil Hakl s Uminou verzí byl chytrý a zajímavý, toho bychom do toho našeho ghetta fantastické literatury vzali. Obecně lze říci, že mainstreamoví autoři vnímají žánrovou literaturu jako podřadnou, „smrdí“ jim, nechtějí si s ní špinit ruce, ale v okamžiku, kdy použijí její postupy, začnou vysvětlovat, že jejich dílo rozhodně není sci-fi, ale jen kniha o budoucnosti, cestování v čase a létání v kosmických lodích. Tak bych jenom rád vzkázal, že to je sci-fi, vy volové.  Ale vždyť někteří dnešní klasičtí autoři jsou vlastně průkopníci sci-fi, třeba Jules Verne.  Jasně, třeba i H. G Wells či náš Karel Čapek. Ale k základnímu kánonu moderní literatury patří nejen sci-fi a fantastická literatura obecně, ale třeba i horory, jako jsou Frankeinstein od Mary Shelleyové či Drákula od Brama Stokera. Autoři těchto knih přinesli do moderní literatury postupy, které jsou dodnes využívány a dodnes oslovují čtenáře. Koneckonců, když si přečtete Alexandra Dumase, je jasné, že jde o dobrodružnou literaturu. A jeho příběhy jsou přitom stále zajímavé i pro dnešek. I žánrová literatura tedy dokáže lidem předat poselství. Podívejte se, na co dnes mladí lidé chodí do kin a co sledují v televizi. Buď tam běhají lidé ve vesmíru s meči, nebo někdo lítá na dracích. Fantastická literatura prostě lidi oslovuje: přináší jim velký mýtus, dobrodružství i morální poučení. Navzdory tomu je u nás v určitém ghettu – a většina literárních kritiků má pocit, že není dost hodnotná. Na druhou stranu si přiznejme, že z pohledu z vnějšku se může zdát, že někdo něco ve fantastické literatuře vymyslí a desetiletí pak vycházejí díla jeho napodobitelů. Mnoho lidí si pak myslí, že jde o literaturu, která má potenciál oslovit jen své fanoušky. Dřív všichni dokola říkali, že nic lepšího než Tolkien nevznikne, ale když nedávno vysílali seriál Hra o trůny, tak se o ničem jiném nemluvilo. V mé facebookové bublině se víc řešili draci než hokej a pomalu bych ani nevěděl, že jsou nějaké evropské volby. Vždycky tedy může přijít nový autor, který do žánru přinese něco nového a objevného. Zatímco v zahraničí se tito autoři dostanou do povědomí novinářů, nabídnou se jim televize atd., u nás nikdo nevnímá, že vzniká mnoho kvalitních knih české fantastiky a kdyby Česká televize měla trochu odvahy, mohla by točit v tomto žánru seriály a filmy, se kterými by prorazila do světa. Momentálně třeba vyšla prvotina Kristýny Sněgoňové Krev pro Rusalku, což je skvělý noirový román, který pracuje s motivem, že mezi námi žijí rusalky s magickou mocí. Kolem tohoto základního motivu Sněgoňová vystavěla unikátní alternativní realitu s opravdu zajímavou detektivní zápletkou, která nás přivede až na dno lidské duše. Román má potenciál, aby podle něj někdo natočil dvouhodinovou detektivku, ze které by si všichni sedli na zadek. Ale protože se jmenuje Krev pro Rusalku, nemá šanci. Ale je tu hodně dalších autorů, jejichž příběhy by stály za filmové či televizní zpracování. Třeba Český rozhlas zdramatizuje kdejakou blbost, ale na typickou českou fantastickou literaturu tam v životě nikdo nesáhl, zřejmě by někomu upadly ruce. Naštěstí se poměrně hodně natáčejí audioknihy, což je dáno rozvojem velkých platforem, jako jsou Audiotéka a Audiolibrix a další, takže nakonec i ta fantastika se dočká alespoň nějaké dramatizace.  Takže podle vás nedochází ve fantastické literatuře k určitému zacyklení? Vždyť používá určité kulisy, kterých je omezené množství. Vůbec ne. Mnoho lidí, kteří fantastickou literaturu neznají, si neumí představit, že by v ní bylo něco nového než bodří hobiti, drsní trpaslíci, vznešení elfové a zlí čarodějové. Ve skutečnosti existuje nespočítatelné množství námětů. Mne to až fascinuje. Vždycky jsem překvapen, kolik knih je naprosto originálních. Autory omezuje jen vlastní fantazie a schopnost téma dobře napsat. Nedávno jsme udělali antologii Ve stínu říše, ve které se současní nejlepší čeští autoři mladé a střední generace vyrovnávají s nacismem a třetí říší a rozptyl jejich stylů a námětů je obrovský. Pro mne bylo zajímavé zjistit, jak se autoři mladší generace dokážou vypořádat s odkazem naší historie. Samozřejmě je jednoduché říci, že v některých typech příběhů hraje roli magie, ale tím jejich spojitost končí. Jak jsem říkal, neexistují žádné bariéry, záleží jen na odvaze autora. Ukažte mi české mainstreamové autory, kteří by se do takového tématu tak velkolepě pustili.  Chtěl jste někdy psát něco jiného než sci-fi? Mám to v plánu, ale mám vymyšlených mnoho krásných knížek s fantastickými zápletkami, takže v nejbližších minimálně dvou letech se k tomu nedostanu. Myslíte někdy na to, co z vašeho díla přežije? Píšete s tím, aby vás četli za třicet padesát let? Stále čekám na sochu na Olšanech… Píšu proto, že mne to baví, a chci předat nějaký zážitek čtenářům, a netrápím se tím, zda moje knihy budou číst budoucí generace. Až budu mrtvý, tak budu mrtvý, a jestli si někdo za padesát let otevře Kotletu, nebo budu jen poznámkou pod čarou, je mi vlastně úplně jedno. Prostě teď chci bavit sebe i své čtenáře. Odkazem jsou děti, které zplodíte a něco jim předáte. Proto je dobré mít spoustu milenek, abyste dětí měl co nejvíce. Ptám se, protože řada autorů mainstreamové literatury takto přemýšlí: chce napsat dílo, které ostatní překoná. Když někdo takto uvažuje, určitě to tak nedopadne. Alexandre Dumas nestvořil Tři mušketýry s tím, že ještě za 180 let je lidé budou číst. Chtěl prostě napsat zábavný příběh a také potřeboval peníze na víno a lehké ženy. Podle mne ani Ernest Hemingway nenapsal Starce a moře s jinou ambicí než přinést dobrý příběh. Autor nemá právo hodnotit své dílo, já si o každé své knize myslím, že je špatná, a vlastně mne vždycky překvapí, že si to čtenáři nemyslí. Dobrý autor píše pro čtenáře, ne pro svých deset centimetrů čtverečních v učebnici literatury a je jedno, jestli píše o trpaslících nebo partě hipsterek z Letné. {/mprestriction}  František Kotleta – rodák z Bruntálu, mix fantasy, hororu, sci-fi a akčního thrilleru v jeho knihách z něj udělal nejúspěšnějšího autora české fantastiky. Zaujal trilogií Bratrstvo krve, kde upíři svádějí boj s mimozemšťany o planetu Zemi. Mezi nejslavnější série patří Perunova krev, ve které se potýkají vojenští veteráni se slovanskými bohy či paranormální detektivky s vyšetřovatelem Tomášem Koskem. Největšího ohlasu u čtenářů se však dočkala čtyřdílná série Spad, popisující události po třetí světové válce v Evropě. Leoš Kyša (*1979, Dvorce na Opavsku) je bývalý novinář, spisovatel, scenárista a vysokoškolský pedagog. Začínal s psaním sci-fi povídek, je autorem knih Poutník z Mohameda a Alláhův hněv o budoucím světě, ve kterém většinu planet ovládají muslimové – jejich nedávné nové vydání si přivlastnil František Kotleta. Je členem společnosti skeptiků Sisyfos a přednáší mimo jiné o konspiračních teoriích. Se svou manželkou Ludmilou Hamplovou napsal knihu Jak přežít manželství o partnerských vztazích.

Čas načtení: 2024-02-18 18:18:35

Aquilino, John C.

Autor: Jirka Cooper Datum: 18.02.2024 18:18:35 Příjmení:Surname:AquilinoAquilinoJméno:Given Name:John ChristopherJohn ChristopherJméno v originále:Original Name:John Christopher "Lung" AquilinoFotografie či obrázek:Photograph or Picture:Hodnost:Rank:admirálAdmiralAkademický či vědecký titul:Academic or Scientific Title:BSc.BSc.Šlechtický titul:Hereditary Title:--Datum, místo narození:Date and Place of Birth:DD.MM.1961 Huntington / DD.MM.1961 Huntington / Datum, místo úmrtí:Date and Place of Decease:- - Nejvýznamnější funkce:(maximálně tři)Most Important Appointments:(up to three)- velitel Indo-pacifického velitelství Spojených států- velitel Pacifické floty- velitel Středního velitelství námořních sil Spojených států- commander of United States Indo-Pacific Command- commander of Pacific Fleet- commander of Naval Forces Central CommandJiné významné skutečnosti:(maximálně tři)Other Notable Facts:(up to three)- současný "Starý kozel" u Námořnictva, nejdéle sloužící absolvent Námořní akademie Spojených států v aktivní službě (2024-)- Navy's Old Goat, the longest serving United States Naval Academy graduate on active duty (2024-)Související články:Related Articles:Zdroje:Sources:https://en.wikipedia.org/wiki/John_C._Aquilino

Čas načtení: 2024-02-19 14:41:05

Milonov, Alexandr Alexandrovič

Autor: Panzer Datum: 19.02.2024 14:41:05 Příjmení:Surname:MilonovMilonovJméno:Given Name:Alexandr AlexandrovičAleksandr AleksandrovichJméno v originále:Original Name:Александр Александрович МилоновFotografie či obrázek:Photograph or Picture:Hodnost:Rank:brigádny veliteľBrigade CommanderAkademický či vědecký titul:Academic or Scientific Title:--Šlechtický titul:Hereditary Title:--Datum, místo narození:Date and Place of Birth:DD.10.1897 Artemievo / DD.10.1897 Artemievo / Datum, místo úmrtí:Date and Place of Decease:19.12.1937 19.12.1937 Nejvýznamnější funkce:(maximálně tři)Most Important Appointments:(up to three)- náčelník 19. streleckej divízie- commander 19th Rifle DivisionJiné významné skutečnosti:(maximálně tři)Other Notable Facts:(up to three)- obeť stalinských represií- odsúdený pre vykonštruovaný a nepravdivý skutok na trest smrti- plne rehabilitovaný v roku 1956- a victim of Stalinist repression- sentenced to death for a fabricated and untrue act- fully rehabilitated in 1956Související články:Related Articles:Zdroje:Sources:www.ria1914.infohttp://1937god.info/node/1415generals.dk

Čas načtení: 2024-02-19 13:32:22

Keiser, Karl von

Autor: Gebirgsjäger Datum: 19.02.2024 13:32:22 Příjmení:Surname:von Keiservon KeiserJméno:Given Name:KarlKarlJméno v originále:Original Name:Karl Otto Alexander Viktor von KeiserFotografie či obrázek:Photograph or Picture:-Hodnost:Rank:generálmajorMajor GeneralAkademický či vědecký titul:Academic or Scientific Title:--Šlechtický titul:Hereditary Title:--Datum, místo narození:Date and Place of Birth:21.04.1871 Berlín / 21.04.1871 Berlín / Datum, místo úmrtí:Date and Place of Decease:27.10.1929 Goslar / 27.10.1929 Goslar / Nejvýznamnější funkce:(maximálně tři)Most Important Appointments:(up to three)- velitel 7. (pruského) pěšího pluku- commander of the 7th (Prussian) Infantry RegimentJiné významné skutečnosti:(maximálně tři)Other Notable Facts:(up to three)--Související články:Related Articles:Zdroje:Sources:de.wikipedia.org

Čas načtení: 2024-02-19 12:18:06

Jacko, Alexandr Jelisejevič

Autor: Panzer Datum: 19.02.2024 12:18:06 Příjmení:Surname:JackoYatskoJméno:Given Name:Alexandr JelisejevičAleksandr EliseyevichJméno v originále:Original Name:Александр Елисеевич ЯцкоFotografie či obrázek:Photograph or Picture:-Hodnost:Rank:--Akademický či vědecký titul:Academic or Scientific Title:--Šlechtický titul:Hereditary Title:--Datum, místo narození:Date and Place of Birth:DD.MM.RRRR ?DD.MM.RRRR ?Datum, místo úmrtí:Date and Place of Decease:DD.MM.RRRR ?DD.MM.RRRR ?Nejvýznamnější funkce:(maximálně tři)Most Important Appointments:(up to three)- veliteľ 19. streleckej divízie- commander 19th Rifle DivisionJiné významné skutečnosti:(maximálně tři)Other Notable Facts:(up to three)--Související články:Related Articles:Zdroje:Sources:www.neizvestniy-geniy.ruhttps://forum.mozohin.ru/index.php?topic=2002.10

Čas načtení: 2024-02-19 10:13:34

Vopálecký, Josef

Autor: agnes Datum: 19.02.2024 10:13:34 Příjmení:Surname:VopáleckýVopaleckyJméno:Given Name:JosefJosefJméno v originále:Original Name:Josef VopáleckýFotografie či obrázek:Photograph or Picture: Hodnost:Rank:plukovník v. v.Colonel (Ret.)Akademický či vědecký titul:Academic or Scientific Title:--Šlechtický titul:Hereditary Title:--Datum, místo narození:Date and Place of Birth:10.02.1911 Praha / 10.02.1911 Prague / Datum, místo úmrtí:Date and Place of Decease:07.05.1995 Praha 07.05.1995 Prague Nejvýznamnější funkce:(maximálně tři)Most Important Appointments:(up to three)stíhací, noční stíhací a dopravní pilotfighter, night fighter and transport pilotJiné významné skutečnosti:(maximálně tři)Other Notable Facts:(up to three)--Související články:Related Articles:Zdroje:Sources:RAJLICH, Jiří. Na nebi hrdého Albionu: 4. část (1943). Cheb: Svět křídel, 2002. ISBN 80-85280-84-1https://www.bbm.org.uk/airmen/Vopalecky.htmwww.rafaci.czwww.vuapraha.czwww.vuapraha.cz